salt:hasText
| - Při léčbě Budenofalkem je dosahováno nižších systémových hladin glukokortikoidů než při konvenční perorální léčbě glukokortikoidy. Převádění pacientů z jiné formy steroidní terapie může vyvolat příznaky související se změnami hladin glukokortikoidů. Pokud jsou pacienti převedeni z celkově působících glukokortikoidů na léčbu lokálními glukokortikoidy, musí být bráno v úvahu, že Budenofalk není určen pro léčbu Crohnovy choroby lokalizované v jícnu. Zvláštní opatrnosti je třeba u nemocných s tuberkulózou, hypertenzí, diabetes mellitus, osteoporózou, žaludečním nebo duodenálním vředem, glaukomem, šedým zákalem nebo výskytem diabetu, glaukomu v rodinné anamnéze.
Systémový účinek glukokortikoidů se může objevit zvláště při předepsaných vysokých dávkách a dlouhodobé terapii. Tyto účinky mohou zahrnovat Cushingův syndrom, supresi kůry nadledvin, zpomalený růst, řídnutí kostí, kataraktu, glaukom a velmi vzácně širokou škálu poruch chování (viz bod 4.8).
Infekce:
Potlačení zánětu a ovlivnění imunitních funkcí zvyšuje vnímavost organismu vůči infekcím a jejich závažnost. Při léčbě glukokortikoidy by mělo být pečlivě zváženo riziko zhoršení bakteriálních, plísňových, amébových a virových infekcí. Klinická manifestace jejich průběhu může být atypická. Závažná onemocnění jako septikémie nebo tuberkulóza mohou být maskovány a mohou dospět do pokročilého stádia, aniž by byly včas rozpoznány.
Varicella: Zvláště závažné je onemocnění varicellou, protože toto onemocnění může mít těžký, život ohrožující průběh u imunodeficitních pacientů. Pacienti, kteří v minulosti neprodělali varicellu, by měli být upozorněni, aby se vyvarovali úzkého osobního kontaktu s osobami nemocnými varicellou nebo herpes zoster. Pokud se jedná o dítě, musí být na tuto skutečnost upozorněni rodiče. Pasivní imunizace imunoglobulinem varicelly (VZIG) je indikována u všech exponovaných pacientů, kteří užívají systémové glukokortikoidy nebo kteří je užívali během posledních 3 měsíců. Tato imunizace by měla být provedena nejpozději do 10 dnů po kontaktu s onemocněním. Pokud pacient onemocní varicellou, vyžaduje okamžitou specializovanou léčbu.
Léčba glukokortikoidy by neměla být přerušena a jejich dávka by měla být naopak zvýšena.
Spalničky: Pacienti se sníženou imunitou, kteří přišli do kontaktu se spalničkami, by měli co nejdříve, pokud je to možné, dostat imunoglobulin.
Očkování: Živé vakcíny by neměly být podávány pacientům s poruchou imunitní odpovědi.
Tvorba protilátek po podání jiných vakcín (inaktivované vakcíny) může být snížena.
Budenofalk může vyvolat supresi osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a snížit tak odpověď na stres. Proto u pacientů, kteří jsou podrobeni chirurgickému výkonu nebo jsou vystaveni jinému stresu, je doporučována doplňková léčba systémovými glukokortikoidy.
Léčba Budenofalkem stejně jako jinými glukokortikoidy může u pacientů s těžkými poruchami funkce jater vést ke sníženému vylučování a zvýšení jejich krevních hladin, Pacienti léčeni budesonidem by neměli být současně léčeni ketokonazolem nebo jinými CYP3A inhibitory (viz bod 4.5).
Budenofalk obsahuje laktosu a sacharosu. Pacienti se vzácnou vrozenou nesnášenlivostí galaktosy, fruktosy, Lapp deficiencí laktázy, insuficiencí sacharoso-izomaltázy, glukoso-galaktosovou malabsorpcí nebo vrozenou laktázovou deficiencí by neměli tuto lékovou formu Budenofalku užívat.
U pacientů a autoimunitní hepatitidou by měly být pravidelně sledovány sérové hladiny aminotransferáz (ALT, AST), aby se adekvátně upravilo dávkování. Během prvního měsíce léčby by měly být kontrolovány každé 2 týdny, poté alespoň každé 3 měsíce.
(cs)
|