salt:hasText
| - Farmakokinetika riluzolu byla sledována u zdravých dobrovolníků mužů po jednorázovém perorálním podání 25 až 300 mg a po opakovaném perorálním podání 25 až 100 mg 2x denně.
Plazmatické hladiny vzrůstají lineárně s dávkou a farmakokinetický profil je na dávce nezávislý. Při opakovaném podávání (10 dní léčby dávkou 50 mg 2x denně) se nezměněný riluzol akumuluje v plazmě zhruba do dvojnásobku a ustálený stav je dosažen za méně než 5 dní.
Absorpce
Riluzol se po perorálním podání rychle vstřebává a maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo za 60 až 90 minut (Cmax = 173 ± 72 (SD) ng/ml). Absorbováno je 90 % podané dávky a absolutní hodnota biologické dostupnosti je 60 ± 18 %.
Rychlost a rozsah absorpce se snižuje při současném podání riluzolu s jídlem s vysokým obsahem tuku (pokles Cmax o 44 % a pokles AUC o 17 % ).
Distribuce
Riluzol je extenzivně distribuován do celého těla a bylo prokázáno, že přestupuje hematoencefalickou bariérou. Distribuční objem riluzolu je přibližně 245 ± 69 l (3,4 l/kg). Riluzol se z 97 % váže na bílkoviny a váže se hlavně na sérový albumin a lipoproteiny.
Metabolizmus
Hlavní plazmatickou komponentu představuje nezměněný riluzol, který je z velké míry metabolizován cytochromem P450 a následně glukuronizován. Studie s lidským jaterním extraktem in vitro prokázaly, že cytochrom P450 1A2 je hlavním isoenzymem účastnícím se metabolizmu riluzolu. Metabolity zjištěné v moči tvoří 3 fenolové deriváty, jeden ureidový derivát a nezměněný riluzol.
Nejdůležitější cesta metabolizmu je úvodní oxidace riluzolu cytochromem P450 1A2 na hlavní aktivní metabolit riluzolu N-hydroxy-riluzol (RPR112512). Ten je poté rychle konjugován glukuronidací na O- a N-glukuronidy.
Vylučování
Eliminační poločas kolísá mezi 9 a 15 hodinami. Riluzol se vylučuje hlavně močí. Celková močová exkrece představuje kolem 90 % dávky. Více než 85 % močových metabolitů tvoří glukuronidy. Pouze 2 % dávky riluzolu byla v moči zjištěna v nezměněné formě.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin: po jednorázové perorální dávce 50 mg riluzolu není ve farmakokinetických parametrech významný rozdíl mezi pacienty se střední nebo těžkou chronickou renální insuficiencí (clearance kreatininu mezi 10 a 50 ml/min) a zdravými dobrovolníky.
Starší pacienti: farmakokinetické parametry riluzolu po několikanásobném podání dávky (4,5 dne léčby 50 mg riluzolu 2x denně) nejsou u starších pacientů (více než 70 let) ovlivněny.
Pacienti s poruchou jaterních funkcí: AUC riluzolu po jednorázové perorální dávce 50 mg se zvýší asi 1,7násobně u pacientů s mírnou chronickou jaterní insuficiencí a asi trojnásobně u pacientů se středně těžkou chronickou jaterní insuficiencí.
Rasa: klinická studie provedena s cílem vyhodnotit farmakokinetiku riluzolu a jeho metabolitu N-hydroxyriluzolu po opakovaném perorálním podání dvakrát denně po dobu 8 dnů 16ti zdravým dospělým japonským mužům a 16 bělochům prokázala u Japonců nižší míru expozice riluzolu (Cmax 0,85 [90% CI 0,68 - 1,08] a AUC inf. 0,88 [90% CI 0,69 - 1,13] a stejnou míru expozice jeho metabolitu. Klinický význam těchto výsledků není znám.
(cs)
|