| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: analogy pyrimidinu.�ATC kód: L01BC05.
Cytotoxická aktivita v buněčných kulturách � Gemcitabin vykazuje signifikantní cytotoxické účinky na různé kultury nádorových buněk u myší i lidí. Jeho činnost je fázově specifická tak, že gemcitabin v první řadě zabíjí buňky, které procházejí syntézou DNA (S-fáze) a za určitých podmínek, blokuje postup buněk na rozhraní fází G1/S. Cytotoxický účinek gemcitabinu in vitro je závislý jak na koncentraci, tak i na čase.
Protinádorová aktivita v preklinických modelech � V modelech zvířecích nádorů je protinádorová aktivita gemcitabinu závislá na harmonogramu dávkování. Když je gemcitabin podáván denně, je pozorována vysoká mortalita zvířat, ale minimální protinádorová aktivita. Pokud je však gemcitabin podáván každý třetí nebo čtvrtý den, může být podáván v dávkách, které nejsou smrtelné, s výraznou protinádorovou aktivitou proti širokému spektru myších nádorů.
Mechanismus působení � Buněčný metabolismus a mechanismus působení: Gemcitabin (dFdC), který je antimetabolitem pyrimidinu, se metabolizuje nitrobuněčně pomocí nukleosidkinázy na aktivní nukleosiddifosfát (dFdCDP) a trifosfát (dFdCTP). Cytotoxický účinek gemcitabinu je způsoben inhibicí DNA syntézy dvěma mechanismy působení dFdCDP a dFdCTP. První, dFdCDP inhibuje ribonukleotidreduktázu, která je výhradně zodpovědná za katalýzu reakcí vyrábějících deoxynukleosidtrifosfáty (dCTP) pro syntézu DNA. Inhibice tohoto enzymu pomocí dFdCDP snižuje koncentraci deoxynukleosidů jako takových, především dCTP. Druhý, dFdCTP soutěží s dCTP o zařazení do DNA (samopotenciace).
Podobně může být také malé množství gemcitabinu zařazeno do RNA. Tímto způsobem snížená nitrobuněčná koncentrace dCTP potencuje zařazení dFdCTP do DNA. DNA polymeráza epsilon nemá schopnost eliminovat gemcitabine a opravit rostoucí řetězce DNA. Po té, co je gemcitabin zařazen do DNA, je k rostoucím DNA řetězcům připojen ještě jeden nukleotid. Po tomto připojení v podstatě nastává kompletní inhibice v další syntéze DNA (maskované končení řetězců). Po zařazení do DNA se zdá, že gemcitabine vyvolává proces programované buněčné smrti, kterému se říká apoptóza.
Klinické údaje
Karcinom močového měchýře � Randomizovaná studie fáze III u 405 pacientů s pokročilým nebo metastazujícím karcinomem přechodných buněk urotelu neukázala žádný rozdíl mezi dvěma léčebnými skupinami, gemcitabin / cisplatina vs. methotrexát / vinblastin / adriamycin / cisplatina (MVAC) co se týče průměru přežití (12,8 resp. 14,8 měsíců, p=0,547), času do progrese nemoci (7,4 resp. 7,6 měsíců, p=0,842) a frekvence odpovědí na léčbu (49,4% resp. 45,7%, p=0,512). Nicméně, kombinace gemcitabinu a cisplatiny měla lepší profil toxicity než MVAC.
Karcinom pankreatu � V randomizované studii fáze III u 126 pacientů s pokročilým nebo metastazujícím karcinomem pankreatu ukázal gemcitabin statisticky výrazně vyšší poměr prospěšné klinické odpovědi než 5-fluorouracil (23,8% resp. 4,8%, p=0022). Také, u pacientů léčených gemcitabinem v porovnání s pacienty léčenými 5-fluorouracilem bylo pozorováno statisticky výrazné prodloužení doby do progrese z 0,9 na 2,3 měsíců (log-rank p < 0,0002) a statisticky výrazně delší doba průměrného přežití ze 4,4 na 5,7 měsíců (log-rank p < 0,0024).
Nemalobuněčný plicní karcinom � V randomizované studii fáze III u 522 pacientů s neoperovatelným, lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC ukázal gemcitabin v kombinaci s cisplatinou statisticky výrazně vyšší poměr odpovědi než cisplatina samotná (31,0% resp. 12,0%, p < 0,0001). U pacientů léčených kombinací gemcitabin / cisplatina bylo v porovnání s pacienty léčenými samotnou cisplatinou pozorováno statisticky výrazné prodloužení doby do progrese z 3,7 na 5,6 měsíců (log-rank p < 0,0012) a statisticky výrazně delší doba průměrného přežití ze 7,6 na 9,1 měsíců (log-rank p < 0,004).
V randomizované studii fáze III u 135 pacientů se stadiem IIIB nebo IV NSCLC ukázala kombinace gemcitabinu s cisplatinou statisticky výrazně vyšší poměr odpovědi než kombinace cisplatiny a etoposidu (40,6% resp. 21,2%, p=0,025). U pacientů léčených kombinací gemcitabin / cisplatina bylo v porovnání s pacienty léčenými kombinací etoposid / cisplatina pozorováno statisticky výrazné prodloužení doby do progrese ze 4,3 na 6,9 měsíců (p=0,014).
V obou studiích bylo zjištěno, že snášenlivost byla podobná u obou léčebných skupin.
Karcinom vaječníku � V randomizované studii fáze III bylo 356 pacientek s pokročilým epiteliálním karcinomem vaječníku, u kterých došlo k relapsu nejméně 6 měsíců po dokončení léčby založené na platině náhodně rozděleno do skupin léčených gemcitabinem a karboplatinou (GCb) nebo karboplatinou (Cb). U pacientek léčených GCb bylo v porovnání s pacientkami léčenými Cb pozorováno statisticky výrazné prodloužení doby do progrese nemoci z 5,8 na 8,6 měsíců (log-rank p=0,0038). Rozdíly v poměru odpovědí 47,2% u GCb vs. 30,9% u Cb (p=0,0016) a průměrné přežití 18 měsíců (GCb) vs. 17,3 měsíců (Cb) (p=0,73) hovořily ve prospěch léčby GCb.
Karcinom prsu � V randomizované studii fáze III u 529 pacientek s neoperovatelným, lokálně recidivujícím nebo metastazujícím karcinomem prsu s relapsem po adjuvantní / neoadjuvantní chemoterapii ukázal gemcitabin v kombinaci s paklitaxelem statisticky výrazné prodloužení doby do dokumentované progrese nemoci z 3,98 na 6,14 měsíců (log-rank p=0,0002) u pacientek léčených gemcitabinem / paklitaxelem v porovnání s pacientkami léčenými paklitaxelem. Po 377 úmrtích bylo celkové přežití 18,6 měsíců vs. 15,8 měsíců (log-rank p=0,0489, HR 0,82) u pacientek léčených kombinací gemcitabin / paklitaxel v porovnání s pacientkami léčenými paklitaxelem a celkový poměr odpovědí byl 41,4% resp. 26,2% (p=0,0002).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)