salt:hasText
| - Paracetamol:
U lidí dochází po perorálním podání paracetamolu k jeho rychlé (maximální koncentrace v séru jsou dosaženy za 0,5 - 1,5 hodiny) a úplné absorpci. Absolutní biologická dostupnost je mezi 65 a 89 %. To ukazuje na 20 % až 40 % efekt prvního průchodu. Užívání nalačno je spojeno se zvýšeným vstřebáváním, nemá však žádný vliv na biologickou dostupnost. Při současném příjmu potravy dochází ke sníženému vstřebávání paracetamolu a významnému poklesu plazmatických hladin. Vazba na bílkoviny plasmy je nízká, může se však zvýšit při předávkování, zcela výjimečně však na více než 50 %. Enzymatický metabolismus probíhá převážně v játrech, především přímou konjugací s kyselinou glukuronovou a sírovou (55 %, resp. 35 %). Vzniká malé množství p-aminofenolu a N-hydroxiderivátu, které přecházejí na chinoniminy netoxické pro tkáně. Tyto se v závislosti na dávce váží na glutathion.
Metabolity se vylučují ledvinami. Méně než 5 % dávky se vyloučí v nezměněné formě. Celková clearance je přibližně 350 ml/min. Poločas eliminace z plasmy činí 1,5 - 2,5 hodiny. K úplnému vyloučení dojde během 24 hodin. Maximum účinku a průměrné trvání účinku (4 - 6 hodin) zhruba korelují s plasmatickou koncentrací. Paracetamol prochází placentou a přechází do mateřského mléka. Při podání jedné dávky 650 mg byla v mléku naměřena průměrná koncentrace 11 g/ml. U jedinců starších 65 let dochází k významnému snížení hodnoty plazmatické clearance kreatininu.
Kodein:
Perorálně podaný kodein se rychle absorbuje. Relativní biologická dostupnost po perorálním podání (ve srovnání s dávkou podanou i.m.) je na základě výrazného efektu první pasáže v játrech pouze cca 54 %. Maximální plasmatické koncentrace jsou dosaženy po přibližně 1 hodině. Vazba na bílkoviny plasmy je 25 - 30 %.
Kodein přestupuje do krevního oběhu plodu. V mateřském mléce je po užití vysokých dávek dosaženo farmakologicky významné koncentrace. Metabolismus probíhá v játrech (značná inter-individuální variabilita).
Hlavními metabolity jsou morfin, norkodein a také konjugáty morfinu a kodeinu (konjugáty jsou koncové metabolity). Poločas eliminace 3 - 5 hodin se při renální insuficienci prodlužuje na 9 - 18 hodin, a je pomalejší také u starších osob. Vylučování probíhá převážně ledvinami, přibližně 10 % kodeinu se vyloučí v nezměněné formě.
Zvláštní skupiny pacientů
Osoby s pomalým nebo ultrarychlým metabolizmem souvisejícím s CYP2D6.
Metabolizmus kodeinu probíhá hlavně cestou glukuronidace, ale v menší míře se mění na morfin i cestou O-demetylace. Katalyzátorem tohoto metabolického kroku je enzym CYP2D6. Vzhledem ke genetické variaci kavkazské populace nemá asi 7 % z ní enzym CYP2D6 funkční a hovoří se u nich o pomalém metabolizmu. U těchto jedinců může být vzhledem k absentující tvorbě morfinu účinek nižší. Asi 5,5 % kavkazské populace patří k osobám s ultrarychlým metabolizmem. Tito jedinci s ultrarychlým metabolizmem mají jeden až několik duplikátů svých genů kódovaných CYP2D6 a jejich aktivita CYP2D6 je tedy výrazně vyšší. Budou proto vykazovat zvýšené plazmatické koncentrace morfinu - a tím i zvýšené riziko nežádoucích reakcí souvisejících s morfinem (viz též odstavce 4.4 a 4.6). Ještě důležitější je zvážit tuto skutečnost u pacienta se sníženou ledvinovou funkcí, která může vést ke zvýšeným koncentracím aktivního metabolitu morfin-6-glukuronidu. Genetická variace CYP2D6 se může stanovit určením genotypu.
Paracetamol a kodein mají srovnatelné rychlosti vstřebávání a časy dosažení maximální plasmatické koncentrace, přibližně stejné trvání účinku, odlišné, vzájemně se doplňující mechanismy účinku, kroky jejich biologické transformace se navzájem nenarušují a nedochází k žádnému vzájemnému omezení při vylučování ledvinami. V různých zvířecích modelech byl prokázán aditivní analgetický účinek.
(cs)
|