salt:hasText
| - Nežádoucí účinky mohou být místní, ložiskové nebo celkové.
Tolerovaná dávka nemusí být nezbytně konstantní. Může se měnit v závislosti na období a specifické funkční reaktivitě pacienta, event. na zevních podmínkách.
Místní reakce
Místní reakce 2–3 cm v průměru se zarudnutím nebo otokem a svěděním jsou poměrně časté a neovlivňují léčebné schéma. Jejich objevení však nabádá k opatrnosti v další léčbě.
Významné místní reakce 5 cm v průměru jsou indikací k perorálnímu podání antihistaminika, k prodlouženému sledování pacienta po injekci a k úvaze o změně léčebného plánu.
Další reakce
Časná reakce
- záchvat bronchiálního astmatu následujícího po injekční aplikaci přípravku je naléhavou indikací k podání vhodného bronchodilatancia, event. k injekční aplikaci kortikoidů;
- celková reakce projevující se svěděním, kopřivkou nebo Quinckeho edémem, která je indikací k subkutánní či intramuskulární aplikaci adrenalinu v dávce 0,1–1,0 ml (koncentrace 1/1000). Doporučuje se ještě následné i.v. podání kortikoidů. Není-li tato léčba dostatečná a pokračuje-li rozvoj oběhového selhání, je nutná hospitalizace.
- edém laryngu vyžaduje rovněž subkutánní aplikaci adrenalinu a i zde je hospitalizace vhodná;
- anafylaktický šok vyžaduje neodkladnou lékařskou péči specializovanou na léčbu šoku.
O dalším pokračování alergenové imunoterapie musí rozhodnout alergolog, který léčbu doporučil.
Pozdní reakce
Zřídka se může objevit pozdní reakce typu „sérové nemoci“. Bývá charakterizována artropatiemi, urtikou, nevolností, adenopatií nebo horečkou a měla by být indikací k ukončení alergenové imunoterapie.
(cs)
|