salt:hasText
| - Porucha funkce ledvin
Stejně jako u ostatních látek inhibujících systém renin-angiotenzin-aldosteron lze u vnímavých pacientů léčených pomocí kandesartanu předpokládat změny ledvinových funkcí.
Při použití kandesartanu u hypertoniků s poruchou funkce ledvin se proto doporučuje periodické monitorování sérových hladin draslíku a hladin kreatininu. U pacientů s velmi těžkým nebo terminálním postižením ledvinových funkcí (Clkreatininu < 15 ml/min) jsou k dispozici jen omezené údaje. U těchto pacientů se musí kandesartan pečlivě titrovat při současném důkladném sledování hodnot krevního tlaku.
U pacientů se srdečním selháním se musí periodicky provádět posouzení ledvinových funkcí, a to zvláště u starších pacientů ve věku 75 let a více a u pacientů se zhoršenou ledvinovou funkcí. Při titraci dávky kandesartanu se doporučuje monitorovat sérový kreatinin a draslík. Klinická sledování pacientů se srdečním selháním nezahrnovala pacienty se sérovými hladinami kreatininu > 265 µmol/l (> 3 mg/dl).
Souběžná terapie ACE inhibitorem u srdečního selhání
Nebezpečí nežádoucích reakcí, zvláště zhoršení ledvinové funkce a hyperkalémie, se může zvyšovat, když se kandesartan užívá v kombinaci s ACE inhibitorem (viz bod 4.8). Pacienti léčení tímto způsobem se musí pravidelně a pečlivě sledovat.
Hemodialýza
Při dialýze může být krevní tlak obzvláště citlivý na AT1-receptorovou blokádu v důsledku sníženého plazmatického objemu a aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron. Proto se musí kandesartan u pacientů na hemodialýze pečlivě titrovat s důsledným monitorováním tlaku krve.
Stenóza ledvinové artérie
Léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, včetně antagonistů receptorů angiotenzinu II (AIIRA), mohou u pacientů s bilaterální stenózou ledvinové artérie nebo stenózou artérie solitární ledviny zvyšovat krevní močovinu a sérový kreatinin.
Transplantace ledviny
U pacientů po nedávno prodělané transplantaci ledviny nejsou s podáváním kandesartanu žádné zkušenosti.
Hypotenze
K hypotenzi může docházet při léčbě pomocí kandesartanu u pacientů se srdečním selháním. Může se také vyskytnout u takových hypertoniků s intravaskulární objemovou deplecí, kteří se léčí vysokou dávkou diuretik. Opatrnost je nezbytná při zahájení léčby a měli bychom se pokusit o úpravu hypovolémie.
Anestézie a chirurgické zákroky
U pacientů léčených antagonisty angiotenzinu II se může v důsledku blokády renin-angiotenzinového systému objevit při anestézii a chirurgickém zákroku hypotenze. Velmi vzácně může být hypotenze závažná natolik, že bude nutné použít intravenózní infuzi popřípadě vazopresory.
Aortální a mitrální stenóza (obstrukční hypertrofická kardiomyopatie)
Stejně jako u jiných vazodilatancií je nutná zvláštní opatrnost u pacientů trpících hemodynamicky relevantní stenózou aortální a mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.
Primární hyperaldosteronismus
Pacienti trpící primárním hyperaldosteronismem nebudou obvykle na antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotenzin-aldosteronového systému působit. Proto se u takových pacientů použití kandesartanu nedoporučuje.
Hyperkalémie
Souběžné užívání kandesartanu s diuretiky šetřícími draslík, draslíkovými doplňky, náhražkami solí obsahujícími draslík nebo jinými léčivými přípravky, které mohou zvyšovat hladiny draslíku (např. heparin), může vést u hypertoniků ke zvýšení sérového draslíku. V nezbytných případech se musí proto provádět sledování hladiny draslíku.
Hyperkalémie se může objevit i u pacientů se srdečním selháním léčených pomocí kandesartanu. Proto se doporučuje periodické sledování sérových hladin draslíku. Nedoporučuje se kombinace ACE inhibitoru, diuretika šetřícího draslík (např. spironolaktonu) a kandesartanu. O takové kombinaci budeme uvažovat jedině po pečlivém zvážení jejích potenciálních přínosů a rizik.
Obecné informace
U pacientů, jejichž vaskulární tonus a funkce ledvin závisí převážně na aktivitě renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. pacienti s těžkým městnavým srdečním selháním nebo výchozím ledvinovým onemocněním, včetně stenózy ledvinové artérie), byla léčba pomocí jiných léčivých přípravků ovlivňujících tento systém spojena s akutní hypotenzí, azotémií, oligurií nebo – vzácně – s akutním ledvinovým selháním. U AIIRA nelze možnost podobných účinků vyloučit. Stejně jako u jakéhokoliv jiného antihypertenziva může výrazný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo ischemickým cerebrovaskulárním onemocněním vést k infarktu myokardu nebo k cévní mozkové příhodě.
Antihypertenzní účinek kandesartanu se může zvyšovat jinými léčivými přípravky na snižování krevního tlaku, ať už se předepisují jako antihypertenzivum nebo v jiné léčebné indikaci.
Přípravek Hyposart obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo špatným vstřebáváním glukózy a galaktózy by tento přípravek užívat neměli.
Těhotenství
AIIRA by se neměly začít užívat během těhotenství. Když už se průběžná léčba pomocí AIIRA považuje za nezbytnou, měly by se pacientky plánující těhotenství převést na alternativní antihypertenzní léčbu přípravky, které mají pro použití během těhotenství dobrý bezpečnostní profil. Při potvrzení těhotenství se musí léčba pomocí AIIRA okamžitě vysadit a v případě potřeby se zahájí nějaká alternativní léčba (viz bod 4.3 a 4.6).
(cs)
|