salt:hasText
| - Při i.v. podání mizí rozvětvené AK rychle z krevní plazmy, protože jsou rychle vychytávány z oběhu. Ve tkáních pak (společně s AK, které se uvolnily při endogenní degradaci bílkovin) tvoří tzv. labilní pool AK, z něhož AK vstupují do metabolických cest (anabolické: syntéza specifických bílkovin, katabolické: transaminace, dekarboxylace, deaminace). Distribuční prostor rozvětvených AK tvoří extra- a intracelulární tekutina organizmu.
Metabolizmus rozvětvených AK u člověka je dobře prostudován. Liší se od metabolizmu ostatních esenciálních AK; rozvětvené AK procházejí játry téměř nezměněné a jsou přednostně vychytávány svalstvem, CNS, ledvinami a tukovou tkání. Především v těchto orgánech dochází k zabudovávání rozvětvených AK do proteinů nebo k jejich katabolizmu.
První reakcí katabolizmu rozvětvených AK je reverzibilní transaminace (v mikrosomech) s 2-oxoglutarátem jako kosubstrátem. (Vzniklé ketokyseliny mohou opět zpětně tvořit příslušné esenciální AK.) Další reakcí je oxidační dekarboxylace multienzymovým komplexem (v mitochondriích) na thioestery acyl-CoA, což je první nezvratná reakce v katabolizmu rozvětvených AK. Deriváty CoA, které vznikají oxidační dekarboxylací, se pak odbourávají jako při β-oxidaci mastných kyselin, při níž jsou však pro rozvětvenost řetězce nutné zvláštní reakce. Leucin má šestistupňovou degradaci a je aminokyselinou ketogenní, valin desetistupňovou a je aminokyselinou glukogenní. Isoleucin má část glykogenní i ketogenní. Do citrátového cyklu, který je hlavní metabolickou cestou intermediárního metabolizmu, vstupuje pak leucin přes acetyl-CoA, valin a isoleucin přes sukcinát. Zde slouží rozvětvené AK jako zdroj energie především v zátěžových situacích vstupem do glukózového cyklu; za těchto stavů může až 70 % rozvětvených AK vstupovat do glukózového cyklu. Rozvětvené AK mohou ale sloužit jako energetický substrát i u stavů, kde již vázne utilizace glukózy a mastných kyselin. Rozvětvené AK jsou jediné, které mohou být ve svalu (kosterním i srdečním) přímo oxidovány a slouží tedy jako zdroj energie pro sval. Rozvětvené AK tedy brání proteinovému katabolizmu a stimulují proteosyntézu (částečně snad i přímou vazbou na ribosomální RNA); účastní se rovněž při syntéze lipidů a při stimulaci sekrece inzulinu. Leucin v játrech stimuluje tvorbu bílkovin akutní fáze a prokoagulačních proteinů (fibrinogenu); v srdečním svalu pětinásobné zvýšení koncentrace leucinu zvyšuje proteosyntézu o 50 – 80 % a tlumí proteodegradaci.
Exkrece AK: Všechny AK cirkulující v krvi jsou filtrovány do glomerulů; jejich resorpce z tubulární tekutiny ve stočené části proximálních tubulů je prakticky úplná, takže za normálních okolností (normální koncentrace AK v plazmě) se všechny přirozeně se vyskytující AK vrátí do krve a neobjeví se v definitivní moči. Resorpce se uskutečňuje aktivním přenašečovým systémem. Renální vylučování AK při jejich i.v. přívodu: rozvětvené AK jsou kompletně reabsorbovány, i když se jejich plazmatická koncentrace zvýší 5x až 10x. Množství event. do moči vyloučených AK ovšem závisí na jejich obsahu v infundovaném roztoku. V každém případě však celkové množství do moče vyloučených AK představuje pouze malou část i.v. podaného množství – méně než 4 %. Malnutrice neovlivňuje výrazně renální clearanci AK; vylučování rozvětvených AK do moče se ovšem může zvýšit, což je způsobeno změnami jejich obsahu v plazmě a nikoliv změnami renální clearance.
NUTRAMIN VLI tedy přispívá k normalizaci patologického aminogramu a k úpravě metabolických cest AK při zátěžových a katabolických stavech.
(cs)
|