| salt:hasText
| - a) Příznaky předávkování
Stimulace CNS: neklid, úzkost, zmatenost, hyperpnoe, tachykardie, zvýšení krevního tlaku se zčervenáním obličeje, nauzea, zvracení, tremor, fascikulace, tonicko-klonické záchvaty.
Útlum CNS: závrať, porucha sluchu, ztráta schopnosti mluvit, ztráta vědomí, svalová atonie, vazomotorická paralýza (slabost, bledost), dyspnoe, úmrtí v důsledku svalové paralýzy.
Útlum kardiovaskulárního systému: bradykardie, arytmie, ventrikulární fibrilace, pokles krevního tlaku, cyanóza, srdeční zástava.
b) Bezpečnostní opatření a antidota
Při prvních známkách nežádoucích účinků nebo intoxikace, jako je závrať, motorický neklid nebo stupor, musí být injekční podávání ukončeno a pacient uložen do horizontální polohy. Je zapotřebí udržovat průchodné dýchací cesty a monitorovat puls a krevní tlak.
I v případech, kdy se příznaky intoxikace nezdají závažné, se doporučuje zavést i.v. katétr pro případnou okamžitou intravenózní injekci.
U respiračních poruch se podle jejich závažnosti doporučuje podat kyslík, a pokud je to nutné, zavést umělé dýchání a v nezbytných případech provést endotracheální intubaci a kontrolovanou ventilaci.
Záškuby svalů nebo generalizované křeče je možné odstranit intravenózní injekcí krátkodobě působícího spasmolytika (např. suxamethonium-chlorid, diazepam). Také se doporučuje umělé dýchání (kyslík).
Pokles krevního tlaku, tachykardii nebo bradykardii je možné korigovat pouhým uložením pacienta do horizontální polohy nebo do polohy vleže s hlavou o něco níže než zbytek těla.
U závažných poruch oběhu a u šoku – bez ohledu na příčinu – by po ukončení injekce měla být okamžitě zavedena následující bezpečnostní opatření:
uložit pacienta do horizontální polohy nebo do polohy vleže s hlavou mírně pod úrovní těla a udržovat průchodné dýchací cesty (insuflace kyslíku),
zavést intravenózní infuzi (elektrolytově vyvážený roztok),
intravenózní podávání glukokortikoidů (např. 250–1000 mg prednisolonu nebo ekvivalentní množství derivátu, např. methylprednisolonu),
objemová substituce (dodatečně, v případě potřeby, plazma-expandér, lidský albumin).
Pokud bezprostředně hrozí oběhový kolaps a zhorší se bradykardie, musí být okamžitě intravenózně podán adrenalin (epinefrin). Po naředění 1 ml komerčně dostupného roztoku adrenalinu o koncentraci 1:1000 na 10 ml (místo toho je možné použít roztok adrenalinu o koncentraci 1:10000), 0,25–1 ml roztoku (tj. 0,025–0,1 mg adrenalinu) se podá pomalou injekcí při současném monitorování tepu a krevního tlaku (varování: srdeční arytmie). Nepřekračovat dávku 1 ml (0,1 mg adrenalinu) na jednorázovou intravenózní injekci. Pokud je zapotřebí další dávka adrenalinu, doporučuje se podávat ji v infuzním roztoku (nastavit kapkovou infuzní pumpu podle tepu a krevního tlaku).
Závažnou tachykardii a tachyarytmii je možné léčit antiarytmiky, nikoli však non-kardioselektivními beta-blokátory jako je propranolol (viz bod 4.3). V těchto případech musí být podán kyslík a monitorován oběh.
Zvýšení krevního tlaku u hypertenzních pacientů musí být v případě potřeby léčeno periferními vazodilatátory.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)