salt:hasText
| - Vzhledem k tomu, že Norcuron způsobuje paralýzu dýchacího svalstva, je nezbytné u pacientů léčených tímto přípravkem, zavedení řízeného dýchání a to až do doby, než dojde k obnově adekvátního spontánního dýchání.
Jako u jiných látek ovlivňujících nervosvalový přenos, je i u přípravku Norcuron popisována reziduální kurarizace. Aby se předešlo komplikacím z reziduální kurarizace, doporučuje se extubovat pouze pacienta, u kterého jsou známky dostatečného zotavení z nervosvalového bloku. Je třeba brát v úvahu i ostatní faktory (jako jsou interakce mezi léčivými přípravky nebo stav pacienta), které by mohly být příčinou reziduální kurarizace po extubaci. Mělo by být zváženo použití sugammadexu nebo jiného opačně působícího agens, jestliže není běžně používáno jako součást standardní klinické praxe, obzvláště v těch případech, kde je pravděpodobné, že je vyšší možnost objevení se reziduální kurarizace.
Anafylaktické reakce se mohou objevit následovně po podání přípravků blokujících nervosvalový přenos. Vždy by měla být učiněna preventivní opatření. Zejména v případě již v minulosti přítomné anafylaktoidní reakce na myorelaxancia, by měla být speciální opatrnost při jejich podávání, neboť je mezi nimi možná zkřížená alergická reaktivita.
Vzhledem k tomu, že Norcuron v běžném klinickém rozsahu dávkování neovlivňuje kardiovaskulární systém, nemá vliv na bradykardii, která se může objevit při užití některých typů anestetik a opiátů nebo při stimulaci vagu během chirurgického zákroku. Proto by mělo být přehodnoceno podávání a/nebo dávkování vagolytických látek jako atropin pro premedikaci nebo při úvodu do anestézie u chirurgických zákroků, u kterých se stimulace vagu vyskytuje častěji (např. chirurgické zákroky, při kterých se používají anestetické látky stimulující vagus, ophtalmologické, abdominální nebo anorektální operace, atd.).
Po dlouhotrvajícím užívání přípravků blokujících nervosvalový přenos na JIP, byla obecně zaznamenána prodloužená paralýza a/nebo slabost kosterního svalstva. Aby se zabránilo možnosti prodloužení nervosvalového bloku a/nebo předávkování, důrazně se doporučuje, aby byl nervosvalový přenos monitorován po celou dobu použití myorelaxancií. Mimo to by měli pacienti dostat přiměřenou analgezii a sedaci. Kromě toho by myorelaxancia měla být titrována podle účinku u jednotlivých pacientů zkušeným lékařem, který je seznámen s jejich působením a s vhodnými technikami neuromuskulárního monitorování, nebo pod jeho dohledem.
Často bylo referováno o myopatii po dlouhodobém podávání nedepolarizujících látek blokujících nervosvalový přenos na JIP v kombinaci s léčbou kortikosteroidy. Proto u pacientů, kteří dostávají současně látky blokující nervosvalový přenos a kortikosteroidy, by doba užívání látek blokujících nervosvalový přenos měla být co nejvíce omezena.
Následující okolnosti mohou ovlivnit farmakokinetiku a/nebo farmakodynamiku přípravku Norcuron:
Poruchy jater a/nebo žlučových cest a poruchy ledvin
Protože je vekuronium vylučováno žlučí a močí, měl by být Norcuron užíván s opatrností u pacientů s klinicky významnou poruchou jater a/nebo žlučových cest a/nebo poruchou ledvin. U této skupiny pacientů byl pozorován prodloužený účinek, zvláště u pacientů s poruchou jater po podání vysoké dávky vekuronia (0,15-0,2 mg/kg těl.hm.).
Onemocnění s menším minutovým výdejem
Stavy spojené s nízkým minutovým výdejem, jako je kardiovaskulární onemocnění, vysoký věk, edematózní stavy mají za následek větší distribuční objem a přispívají k pomalejšímu nástupu účinku nervosvalové blokády. Délka účinku může být také prodloužena snížením plazmatické clearance.
Nervosvalová onemocnění
Stejně jako ostatní látky blokující nervosvalový přenos, by měl být Norcuron používán s velkou opatrností u pacientů s nervosvalovým onemocněním nebo po poliomyelitidě, neboť u těchto případů je odpověď na látky ovlivňující nervosvalový přenos výrazně pozměněna. Velikost a dopad těchto změn se velmi liší. U pacientů s myasthenia gravis nebo myastenickým syndromem (Eaton Lambert) mohou mít malé dávky přípravku Norcuron silný účinek, a proto by odpověď přípravku Norcuron měla být titrována.
Hypotermie
U operací vyžadujících hypotermii je zvýšena účinnost přípravku Norcuron a prodloužena doba účinku.
Obezita
Stejně jako u ostatních látek blokujících nervosvalový přenos lze u obézních pacientů při užití přípravku Norcuron očekávat prodloužený účinek a prodloužené spontánní zotavení nervosvalového přenosu, jsou-li podávané dávky stanoveny na aktuální tělesnou hmotnost.
Popáleniny
Je známo, že pacienti s popáleninami jsou rezistentní vůči nedepolarizujícím přípravkům. Doporučuje se titrovat dávku dle odpovědi.
Stavy, které mohou zvýšit účinky přípravku Norcuron jsou:
Hypokalémie (například po těžkém zvracení, průjmu a léčbě diuretiky), hypermagnezémie, hypokalcémie (po masivních transfúzích), hypoproteinémie, dehydratace, acidóza, hyperkapnie, kachexie.
Těžký rozvrat elektrolytového hospodářství, změna pH krve nebo dehydratace, by proto, je-li to možné, měly být upraveny.
(cs)
|