| salt:hasText
| - Remifentanil, podobně jako další analogy fentanylu, vyvolával prodloužení akčního potenciálu (ADP) izolovaných psích Purkyňových vláken. Při koncentracích 0,1 µmol (38 ng/ml) nebyly pozorovány žádné účinky. Účinky byly pozorovány při koncentracích 1 µmol (377 ng/ml) a byly statisticky významné při koncentracích 10 µmol (3770 ng/ml). Tyto koncentrace byly 12násobkem, resp. 119násobkem nejvyšších možných volných koncentrací (nebo 3násobkem resp. 36násobkem nejvyšších možných koncentrací v plné krvi) po podání maximálních doporučených dávek.
Akutní toxicita
Očekávané příznaky µ-opioidní intoxikace byly pozorovány u neventilovaných myší, potkanů a psů po podání velkého jednotlivého bolusu intravenózních dávek remifentanilu. V těchto studiích přežily nejcitlivější druhy (potkaní samci) podání 5 mg/kg. Hypoxií indukované mozkové mikrohemoragie pozorované u psů byly během 14 dnů od ukončení dávkování reverzibilní.
Toxicita opakované dávky
Bolusové podání remifentanilu neventilovaným potkanům a psům vedlo k respirační depresi ve všech dávkovacích skupinách a k reverzibilním mozkovým mikrohemoragiím u psů. Následující vyšetřování prokázalo, že mikrohemoragie byly způsobené hypoxií a nebyly specifické pro remifentanil. Mozkové mikrohemoragie nebyly pozorovány ve studiích s podáváním infuzí u neventilovaných potkanů a psů, protože tyto studie byly prováděny s dávkami, které nezpůsobovaly závažnou respirační depresi.
Z preklinických studií bylo odvozeno, že respirační deprese a její následky jsou nejpravděpodobnějšími příčinami závažných nežádoucích účinků u lidí.
Intratékální podání glycinového přípravku bez remifentanilu psům vedlo k neklidu, bolestem a ztrátě koordinace a pohybu zadních končetin. Soudí se, že tyto účinky jsou následkem použití glycinu jako pomocné látky. Vzhledem k lepším pufrovacím vlastnostem krve, rychlejší diluci a nízké koncentraci glycinu v přípravku Ultiva nemají tyto nálezy klinický význam pro intravenózní podávání přípravku Ultiva.
Studie reprodukční toxicity
Remifentanil snižoval fertilitu u samců potkanů při denním podávání po dobu alespoň 70 dnů. Nebyla prokázána neúčinná dávka. U samic potkanů nebyla fertilita narušena. Teratogenní účinky nebyly u potkanů ani králíků pozorovány. Podávání remifentanilu potkanům v průběhu pozdní gestace a laktace neovlivnilo významně přežití, rozvoj ani reprodukční schopnosti F1 generace.
Genotoxicita
Remifentanil nevede k pozitivním nálezům v sériích in vitro ani in vivo testů genotoxicity, s výjimkou in vitro studie lymfomu u myší, která vykazovala pozitivní výsledky s aktivací metabolismu. Protože výsledky lymfomů u myší nemohly být potvrzeny v dalších in vitro ani in vivo testech, nepředpokládá se, že by použití remifentanilu představovalo genotoxické riziko pro pacienty.
Kancerogenita
Dlouhodobé studie kancerogenity nebyly provedeny.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)