| salt:hasText
| - Sebevražda, sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení.
�Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, autoagrese sebevraždy (sebevražedné myšlenky a chování).
Riziko přetrvává, dokud nedojde k významnému ústupu příznaků. Vzhledem k tomu, že není možné ověřit jakékoliv zlepšení během prvních týdnů léčby, pacienti musí být důkladně monitorováni do té doby, než ke zlepšení dojde. V závislosti na klinické praxi se může riziko sebevraždy během úvodních fází uzdravování zvýšit .
Pacienti s anamnézou sebevražedných myšlenek či chování, kteří vykazují zvýšenou míru těchto příznaků již před zahájením léčby, patří také mezi pacienty s vyšším rizikem sebevražedných myšlenek či pokusu o sebevraždu a musí být proto během léčby důkladně monitorováni. Metaanalýza klinických studií (zahrnujících placebo kontrolu) u dospělých s psychiatrickými poruchami ukázala – při srovnání s pacienty, kteří užívali placebo – zvýšené riziko sebevražedného chování u pacientů mladších 25 let užívajících antidepresiva. Léčba tímto lékem musí být doprovázena důkladným monitorováním, zejména u pacientů s vyšším rizikem a obzvláště v počáteční fázi léčby nebo při změnách dávkovacího schématu.
Pacienti a jejich ošetřovatelé musí být informováni o potřebě monitorování jakéhokoliv zhoršení klinické situace pacientů nebo sebevražedných myšlenek či chování a že musí v případě jejich výskytu okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Tianeptin se nesmí používat u dětí a adolescentů mladších 18 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu či sebevražedné myšlenky) a nepřátelské chování (zejména agrese, opoziční chování a hněv) byly častěji pozorovány v klinických studiích u dětí a adolescentů léčených antidepresivy při porovnání s pacienty, kterým bylo podáno placebo. Je-li na základě klinické potřeby provedeno rozhodnutí zahájit léčbu, musí být výskyt sebevražedných příznaků u pacienta důkladně monitorován. Dlouhodobé údaje o bezpečnosti užívání přípravku u dětí a adolescentů, z hlediska jejich růstu, dospívání a kognitivního a behaviorálního vývoje, také chybí.
V případě celkové anestézie musí být anesteziolog o léčbě dopředu informován a léčba se musí na 24 až 48 hodin před zákrokem přerušit. V případě nouze může být zákrok proveden i bez předchozí očistné periody, je třeba však provádět odpovídající perioperační monitorování.
Léčba tianeptinem nesmí být náhle přerušena. Podobně jako u jiných antidepresiv se musí dávka snižovat postupně během 7 až 14 dnů.
Souběžné použití inhibitorů MAO a tianeptinu je kontraindikováno, protože se zvyšuje riziko cirkulačního kolapsu, paroxysmální hypertenze, hypertermie, křečí a smrti. S ohledem na závažné a někdy fatální interakce inhibitorů MAO a jiných antidepresiv při léčbě pomocí inhibitorů MAO se zdá nezbytné, aby byl tianeptin vysazen po dobu alespoň 15 dnů před podáním inhibitorů MAO.
U těžké renální insuficience je třeba zvážit snížení dávky (viz bod 4.2).
Obsahuje-li anamnéza pacienta zneužití látek, musí být pacient udržován pod přísným dohledem.
Pacienti léčení tianeptinem mohou přejít z deprese do mánie nebo hypománie.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)