| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: fluorochinolonové chemoterapeutikum, ATC kód: J01MA14
Mechanizmus účinku:
Moxifloxacin je in vitro účinný proti širokému spektru grampozitivních i gramnegativních patogenů.
Baktericidní aktivita moxifloxacinu vychází z inhibice obou topoizomeráz typu II (DNA gyrázy a topoizomerázy IV), nezbytných pro bakteriální replikaci DNA, transkripci a opravy. Zdá se, že C8-metoxy část přispívá k podpoře aktivity a nižší selekci rezistentních mutací gram-pozitivních bakterií ve srovnání s částí C8-H. Přítomnost objemného bicykloamino-substituentu v pozici C-7 brání aktivnímu efluxu, který je spojen s norA nebo pmrA geny zjištěnými u některých gram-pozitivních bakterií.
Farmakodynamické výzkumy ukázaly, že baktericidní účinek moxifloxacinu je závislý na koncentraci. Bylo zjištěno, že minimální baktericidní koncentrace (MBC) jsou v rozmezí minimálních inhibičních koncentrací (MIC).
Vliv na střevní mikroflóru u lidí
Následující změny ve střevní mikroflóře byly pozorovány po perorálním podávání moxifloxacinu ve studiích na dobrovolnících. Došlo k redukci Escherichia coli, Bacillus spp., Enterococcus spp. a Klebsiella spp stejně jako anaerobů Bacteroides vulgatus, Bifidobacterium spp., Eubacterium spp. a Peptostreptococcus spp . Ke zvýšení počtu došlo u Bacteroides fragilis . Tyto změny se vrátily k normálu během následujících 2 týdnů.
Mechanismus rezistence
Mechanismus rezistence, který inaktivuje peniciliny, cefalosporiny, aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny neinterferuje s antibakteriální aktivitou moxifloxacinu. Jiný mechanismus rezistence jako je propustnost bariér (známé u Pseudomonas aeruginosa ) a efluxní mechanismy mohou také ovlivnit citlivost na moxifloxacin.
In vitro rezistence na moxifloxacin se vyvíjí pomalu, postupným procesem spojeným s mutací cílového místa v obou topoizomerázách typu II (v DNA gyráze a topoizomeráze IV). Moxifloxacin je špatným substrátem aktivního efluxního mechanismu u grampozitivních organismů.
Zkřížená rezistence je pozorována s ostatními fluorochinony. Nicméně, jelikož moxifloxacin inhibuje jak topoizomerázu II (DNA gyrázu) tak IV s ekvipotencí u některých gram-pozitivních bakterií, mohou být tyto bakterie rezistentní na ostatní chinolony, ale citlivé na moxifloxacin.
Údaje o citlivosti in vitro
EUCAST klinické MIC hraniční hodnoty pro moxifloxacin (31.1.2006):
Organismus
Citlivost
Rezistence
Staphylococcus spp.
≤ 0,5 mg/l
> 1 mg/l
S. pneumoniae
≤ 0,5 mg/l
> 0,5 mg/l
Streptococcus skupiny A,B,C,G
≤ 0,5 mg/l
> 1 mg/l
H. influenzae a M. catarrhalis
≤ 0,5 mg/l
> 0,5 mg/l
Enterobacteriaceae
≤ 0,5 mg/l
> 1 mg/l
Hraniční hodnoty druhově nevztažené*
≤ 0,5 mg/l
> 1 mg/l
* Hraniční hodnoty druhově nevztažené byly určeny hlavně na základě farmakokinetických a farmakodynamických údajů a jsou nezávislé na MIC specifického pro druh. Jsou použitelné pro druhy, pro které nebyly stanoveny druhově specifické hraniční hodnoty a nejsou určeny pro druhy, u kterých se ještě musí určit interpretační kritéria (Gram-negativní anaeroby).
Break pointy podle Clinical and Laboratory Standards Institute™ (CLSI), dříve NCCLS jsou prezentovány v níže uvedené tabulce pro zjištění MIC (mg/l) nebo testu diskové difuze (průměr zóny [mm]) s použitím disku s 5-µg moxifloxacinu.
Clinical and Laboratory Standards Institute™ (CLSI) MIC Break pointy zjištěné diskovou difúzí pro Staphylococcus spp. a vybrané organismy (M100-S17, 2007)a MIC Break pointy pro anaeroby (M11-A7, 2007):
Organismus
Citlivost
Střed
Rezistence
S. pneumoniae
≤ 1 mg/l
≥ 18 mm
2 mg/l
15-17 mm
≥ 4 mg/l
≤ 14 mm
Haemophilus spp.
≤ 1 mg/l
≥ 18 mm
-
-
-
-
Staphylococcus spp.
≤ 0.5 mg/l e
≥ 24 mm
1 mg/l e
21-23 mm
≥ 2 mg/l e
≤ 20 mm
Anaeroby
≤ 2 mg/l
4 mg/l
≥ 8 mg/l
Četnost získané rezistence se může u určitých druhů geograficky a s časem měnit. Zvláště při léčbě závažných infekcí je třeba se seznámit s lokálními informacemi o rezistenci organizmů. Podle potřeby by na místech, kde je četnost rezistence taková, že prospěšnost léčby je sporná, měla být vyhledána pomoc experta.
�
Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Gardnerella vaginalis
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin) *
Streptococcus agalactiae (skupina B)
Streptococcus milleri skupina (S.anginosus, S. constellatus a S. intermedius)*
Streptococcus pneumoniae *
Streptococcus pyogenes (skupina A)*
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Haemophilus influenzae
Haemophilus parainfluenzae *
Klebsiella pneumoniae* #
Moraxella (Branhamella) catarrhalis*
Anaerobní mikroorganismy
Fusobacterium spp.
Peptostreptococcus spp.
Prevotella spp.
Jiné mikroorganismy
Chlamydophila (Chlamydia) pneumoniae*
Chlamydia trachomatis*
Coxiella burnetii
Legionella pneumophila
Mycoplasma genitalium
Mycoplasma hominis
Mycoplasma pneumoniae*
Druhy, u kterých se může vyskytnout získaná rezistence:
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus (meticilin rezistentní)+
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Neisseria gonorrhoeae* +
V podstatě rezistentní mikroorganismy
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Pseudomonas aeruginosa
* Aktivita byla u citlivých druhů v rámci schválených indikací v klinických studiích úspěšně prokázána.
+ Poměr rezistence >50% v jedné nebo více zemích
# Kmeny produkující ESBL jsou obvykle rezistentní na flourochinolony
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)