| salt:hasText
| - Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
U potkanů vedly toxické dávky pro matku (600 mg/kg/den) během posledních dní březosti a během laktace ke snížení přežívání, menším přírůstkům hmotnosti a opožděnému vývoji (odstouplé boltce a otevření ušního kanálu) u mláďat (viz bod 4.6). Tyto dávky u potkanů (600 mg/kg/den) jsou přibližně 18-násobkem maximální doporučené dávky u lidí v přepočtu na mg/m2 (výpočet předpokládá perorální dávku 320 mg/den a pacienta o hmotnosti 60 kg).
V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly vysoké dávky valsartanu (200 až 600 mg/kg tělesné hmotnosti) u potkanů pokles parametrů červené krevní řady (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit) a byly prokázány změny v hemodynamice ledvin (mírné zvýšení hladiny močoviny v plazmě a hyperplazie ledvinných tubulů a bazofilie u samců). Tyto dávky u potkanů (200 až 600 mg/kg/den) jsou přibližně 6- až 18-násobkem maximální doporučené dávky u člověka v přepočtu na mg/m2 (výpočet předpokládá perorální dávku 320 mg/den a pacienta o hmotnosti 60 kg).
U kosmanů užívajících obdobné dávky došlo k obdobným, ale závažnějším změnám, především v ledvinách, kde tyto změny vedly k nefropatii se zvýšenou hladinou močoviny a kreatininu.
Dále byla u obou druhů pozorována hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin. Všechny změny jsou považovány za důsledek farmakologického působení valsartanu, který způsobuje dlouhodobou hypotenzi, především u kosmanů. Při užívání terapeutických dávek u lidí nemá pravděpodobně hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin žádnou relevanci.
Pediatrická populace
Každodenní perorální podávání valsartanu nově narozeným/nedospělým potkanům (od 7. do 70. dne po narození) v dávkách pouze 1 mg/kg/den (asi 10-35% maximální doporučené pediatrické dávky 4 mg/kg/den při systémové expozici) vyvolalo trvalé, ireverzibilní poškození ledvin. Uvedené účinky představují očekávaný zvýrazněný farmakologický účinek inhibitorů angiotensin-konvertujícího enzymu a blokátorů angiotensinu II; tyto účinky jsou pozorovány v případě, že jsou potkani léčeni během prvních 13 dnů života. Toto období odpovídá 36 týdnům gestace u člověka, a mohlo by se příležitostně prodloužit až na 44 dnů po početí. Potkanům ve studii valsartanu u mláďat byly podávány dávky až do 70. dne věku a účinky na dozrávání ledvin (4 – 6 týdnů po narození) nelze vyloučit. U člověka je funkční dozrávání ledvin procesem probíhajícím během prvního roku života. Z toho důvodu nelze vyloučit klinický význam u dětí do 1 roku věku, nicméně předklinické údaje nenaznačují problémy s bezpečností u dětí starších než 1 rok.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)