| salt:hasText
| - Dospělí
Hypertenze:
Většina pacientů odpovídá na 50‑100 mg denně v jedné perorální dávce. Účinek se plně rozvine po jednom až dvou týdnech léčby. Dalšího snížení krevního tlaku lze dosáhnout kombinací přípravku Tenormin s jinými antihypertenzivy.
Angina pectoris:
Většina pacientů odpovídá na 50‑100 mg denně perorálně v jedné dávce nebo na 50 mg dvakrát denně. Zvyšováním dávky se obvykle nedosáhne většího účinku.
Arytmie:
Po zvládnutí arytmií přípravkem Tenormin injekční roztok. je vhodným udržovacím dávkováním 50‑100 mg denně perorálně v jedné dávce.
Infarkt myokardu:
Časná intervence po akutním infarktu myokardu :
Zmenšení rozsahu infarktu, snížení výskytu komorových arytmií, morbidity, bolesti, potřeby opiátových analgetik a snížení časné mortality: pokud neuplynulo více než 12 hodin od nástupu bolesti na hrudi, pak se pacientům vhodným k léčbě intravenózním beta‑blokátorem okamžitě podá 5‑10 mg přípravku Tenormininjekční roztok formou pomalé intravenózní injekce (1 mg/min). Pokud nedošlo k žádným neočekávaným nežádoucím účinkům po intravenózní dávce, následuje asi za 15 minut perorální podání 50 mg přípravku Tenormin. Za 12 hodin po intravenózní dávce se perorálně podá dalších 50 mg a za dalších 12 hodin se přechází na 100 mg perorálně jednou denně. Objeví-li se bradykardie a/nebo hypotenze vyžadující léčbu nebo jakékoli jiné neočekávané nežádoucí projevy, je třeba Tenormin vysadit.
Pozdní intervence po akutním infarktu myokardu :
U pacientů, u kterých je stanovena diagnóza až za několik dní po akutním infarktu myokardu, se doporučuje perorální léčba přípravkem Tenormin v dávce 100 mg denně jako dlouhodobá profylaxe srdečního infarktu.
Starší pacienti
Dávkování by mělo být sníženo, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Děti
Použití přípravku Tenormin u dětí se nedoporučuje, protože nejsou zkušenosti s podáváním přípravku u této skupiny pacientů.
Renální selhávání:
Vzhledem k tomu, že se Tenormin vylučuje ledvinami, je v případě závažného funkčního poškození ledvin třeba snížit dávkování. U pacientů s clearance kreatininu větší než 35 ml/min/1,73 m² nedochází k žádné významné kumulaci přípravku Tenormin. Při poklesu clearance kreatininu na 15‑35 ml/min/1,73 m² (odpovídající sérové koncentraci kreatininu 300‑600 µmol/l) je třeba upravit perorální dávku na 50 mg denně. U pacientů s clearance kreatininu < 15 ml/min/1,73 m² (odpovídající sérové koncentraci kreatininu > 600 µmol/l) je vhodnou perorální dávkou 50 mg každý druhý den.
Pacientům v dialyzačním programu se podává 50 mg perorálně vždy po hemodialýze: lék je třeba podat pod dohledem lékaře, protože může dojít ke značnému poklesu krevního tlaku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)