| salt:hasText
| - Dávkování je individuální.
Injekce se podává podkožně a místo vpichu se má střídat, aby se předešlo atrofii tukové tkáně.
Poruchy růstu vyvolané u dětí s nedostatečnou sekrecí růstového hormonu: Obvykle se doporučuje dávka 0,07-0,10 m.j./kg (0,025-0,035 mg/kg) těl. hmotnosti/den, nebo 2,1-3,0 m.j./m2 (0,7-1,0 mg/m2) těl. povrchu/den. Používají se i vyšší dávky.
Pokud výskyt GHD u dětí přetrvává do dospívání, je nutné v léčbě pokračovat až do dosažení úplného tělesného vývoje (např. skladba těla, kostní hmota). Pro účely sledování je jedním z terapeutických cílů během přechodného období dosažení normálních nejvyšších hodnot kostní hmoty definovaných jako T skóre > -1 (t.j. normální nejvyšší hodnoty kostní hmoty u dospělých standardizované k průměru, měřené DEXA - rtg absorpční fotometrie využívající dvou energií svazku X-záření, beroucí v potaz pohlaví a etnickou příslušnost). Dávkování viz níže.
U Prader-Willi syndromu je u dětí ke zlepšení růstu a skladby těla doporučována dávka od 0,10 m.j./kg (0,035 mg/kg) tělesné váhy denně nebo 3,0 m.j./m2 (1,0 mg/m2) tělesného povrchu denně. Denní dávka 2,7 mg by neměla být překročena. Léčba by neměla být užívána u dětí s rychlostí růstu menší než 1cm za rok a téměř uzavřenými epifýzami.
Poruchy růstu u Turnerova syndromu: Doporučená dávka je 0,14 m.j./kg (0,045-0,050 mg/kg) těl. hmotnosti/den nebo 4,3 m.j./m2 (1,4 mg/m2) těl. povrchu/den.
Poruchy růstu při chronické renální nedostatečnosti: Doporučuje se dávka 0,14 m.j./kg (0,045-0,050 mg/kg) těl. hmotnosti/den, nebo 4,3 m.j./m2 (1,4 mg/m2) těl. povrchu/den. Pokud je rychlost růstu nedostatečná, můžou být dávky zvýšeny. Po půlroční léčbě je možné dávky upravit.
Poruchy růstu u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA): Zpravidla je doporučena dávka 0,035 mg/kg tělesné váhy denně (1 mg/m² tělesného povrchu denně), dokud není dosaženo konečné výšky (viz 5.1). Léčba by měla být ukončena po prvním roce, jestliže SDS rychlosti růstu je pod +1. Léčba by měla být ukončena , je-li rychlost růstu < 2 cm/rok, a kostní věk je > 14 let (dívky) nebo > 16 let (chlapci), což odpovídá uzávěru epifyzárních růstových štěrbin, je-li potřebné potvrzení.
DOPORUČENÉ DÁVKOVÁNÍ U DĚTÍ
m.j./kg těl. hmotnosti
mg/kg
těl. hmotnosti
m.j./m2 těl.
povrchu
mg/m2
těl. povrchu
dávka/den
dávka/den
dávka/den
dávka/den
Deficit růstového hormonu u dětí
0,07-0,10
0,025-0,035
2,1-3,0
0,7-1,0
Prader-Willi syndrom u dětí
0,10
0,035
3,0
1,0
Turnerův syndrom
0,14
0,045-0,050
4,3
1,4
Chronická renální insuficience
0,14
0,045-0,050
4,3
1,4
Děti s SGA
0,10
0,035
3,0
1.0
Dospělí pacienti s deficitem růstového hormonu:
U pacientů, u nichž pokračuje léčba GHD vzniklého v dětském věku je doporučená dávka 0,2 – 0,5 mg denně. Dávka se postupně zvyšuje podle individuálních potřeb pacienta, určených koncentrací IGF-I.
Léčba pacientů s GHD vzniklým dospělém věku by měla být započata nízkými dávkami, 0,15 – 0,3 mg denně. Dávka by měla být postupně zvyšována podle individuálních potřeb pacienta, určených koncentrací IGF-I (insulin like growth factor).
V obou případech by cílem terapie měla být koncentrace IGF-I v rozmezí 2 SDS průměrně korigováno podle věku. Pacientům s normální koncentrací IGF-I před začátkem terapie by měl být podáván růstový hormon až do dosažení horní hranice normálního rozmezí IGF-I, a to by nemělo by být vyšší než 2 SDS. Titraci dávky lze provádět dle klinické odpovědi a nežádoucích účinků.
Bylo pozorováno, že u některých pacientů s GHD se hladiny IGF-I nenormalizují, přestože je klinická odpověď těchto pacientů dobrá a není tedy třeba zvyšování dávek. Udržovací denní dávka zřídka překračuje 1,0 mg denně. Ženy mohou vyžadovat vyšší dávku než muži, při čemž u mužů se objevuje během času zvýšení IGF-I senzitivity. To znamená, že je zde riziko, že ženy, zvláště ty s perorální estrogenovou substitucí, jsou poddávkovány a muži předávkováni. Správnost dávkování růstového hormonu by proto měla být kontrolována každých šest měsíců. Stejně jako normální fyziologická produkce růstového hormonu klesá s věkem, snižuje se i potřebná velikost dávky. U pacientů starších 60 let se léčba zahajuje dávkou 0,1 – 0,2 mg denně a postupně se zvyšuje podle potřeb každého pacienta. Měla by být užívána minimální účinná dávka. Denní udržovací dávka u těchto pacientů zřídka přesahuje 0,5 mg denně.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)