salt:hasText
| - Společné podávání moclobemidu a selegilinu (deprenylu) je kontraindikováno.
U zvířat moclobemid potencuje účinky opioidů. Dávkování těchto léků je proto nutno upravit. Kombinace s pethidinem se nedoporučuje.
Protože účinek moclobemidu je selektivní a reverzibilní, jeho sklon k interakci s tyraminem je slabý a krátkodobý. Potenciace presorického účinku tyraminu je menší nebo chybí, pokud je moclobemid podáván po jídle.
Cimetidin prodlužuje metabolismus moclobemidu. Obvyklá dávka moclobemidu u pacientů léčených cimetidinem by proto měla být snížena přibližně na polovinu nebo na třetinu.
Farmakologické účinky systémově podávaných sympatomimetik mohou být při současném podávání moclobemidu zesíleny a prodlouženy.
U pacientů léčených moclobemidem by současné podávání jiných léků zvyšujících
hladinu serotoninu (jako je řada jiných antidepresív), zvláště v mnohonásobných kombinacích, mělo být prováděno velmi opatrně. Platí to především pro clomipramin. Je to dáno skutečností, že v izolovaných případech došlo ke kombinaci vážných symptomů a příznaků jako jsou hypertermie, zmatenost, hyperreflexie a myoklonní křeče, které jsou indikátorem serotoninergní hyperaktivity. Pokud by se takové symptomy vyskytly, měl by být pacient pečlivě sledován (v případě nutnosti hospitalizován) a měl by být příslušným způsobem léčen. Léčba tricyklickými nebo jinými antidepresívy může být zahájena bezprostředně po vysazení moclobemidu , t.j. bez "vymývací periody" a opačně, léčba moclobemidem může být zahájena okamžitě po vysazení jiných antidepresív. Při přechodu na moclobemid by jeho dávka během prvního týdne neměla přesáhnout 300 mg/den.
Byly zaznamenány izolované případy vážných nežádoucích účinků na CNS po současném podání moclobemidu a dextromethorphanu. Protože léky proti kašli a nachlazení mohou obsahovat dextromethorphan, neměly by být podány bez konzultace s lékařem. Přípravky, které neobsahují dextromethorphan mohou být podávány bez omezení.
(cs)
|