Zkoušky na toxicitu u pokusných zvířat ukázaly dobrou snášenlivost na azithromycin. Akutní toxicita azithromycinu je nízká. Průměrná letální dávka (LD50) po perorálním podání u myší a potkanů překročila 2000 mg/kg tělesné hmotnosti. Průměrná letální dávka (LD50) po intraperitoneálním podání u myší překročila 400 mg/kg a u potkanů 500 mg/kg tělesné hmotnosti.
Zkoušky na subakutní a chronickou toxicitu u potkanů a psů na všech orgánech, kromě plic a mozku, ukázaly v závislosti na dávce reverzibilní histopatologické změny, které se manifestují shromažďováním azithromycinu v lysozomech. Bez ohledu na fosfolipázu u potkanů nebyla pozorována organotoxicita při dávkách 20 mg/kg denně (kontinuální dávkování) nebo 40 mg/kg denně (intermitentní dávkování - 10 dnů azithromycin, 10 dnů vehikulum) podávaných po dobu delší než 6 měsíců. U psů při dávkách 100 mg/kg denně byly po dvou měsících pozorovány toxické změny na ledvinách (glomerulonefritida), játrech (fokální nekróza) a na žlučníku (hyperplazie a fokální nekróza). Po intermitentním podání téže dávky (jako výše, celkem 100 dávek) uvedené změny pozorované nebyly. Reverzibilní růst aktivity transamináz byl pozorován u potkanů a psů při dávkách > 20 mg/kg denně.
Embryotoxicita byla zkoumána na myších a potkanech. Teratogenní účinky azithromycinu nebyly pozorovány. U březích potkanů, kterým bylo podáváno >100 mg/kg azithromycinu denně, byl pozorován úbytek na hmotnosti matky a slabší fetální osifikace. Při zkoumání perinatální a postnatální toxicity u potkanů byla při dávkách > 50 mg/kg denně pozorována mírná retardace fyzického vývoje a reflexního chování. Neonatální studie u potkanů a psů neukázaly zvýšenou citlivost ve srovnání s dospělými zvířaty téhož druhu.
Azithromycin neukázal mutagenní potenciál při standardních in vitro a in vivo testech na genovou a chromozomovou mutagenitu. Kancerogenní zkoušky azithromycinu nebyly prováděny.
(cs)