salt:hasText
| - Hormonální substituční terapie postmenopauzálních příznaků by měla být započata pouze pro léčbu těch příznaků, které negativně ovlivňují kvalitu života. V každém případě by měla být nejméně jednou ročně pečlivě přehodnocena rizika a přínos léčby. V hormonální substituční terapii by se mělo pokračovat pouze tehdy, převažují-li výhody léčby před jejími riziky.
Lékařská vyšetření/sledování
Před započetím nebo opakovaným nasazením hormonální substituční léčby by měla být odebrána kompletní osobní a rodinná anamnéza pacientky. Ta je základem dalšího vyšetření včetně gynekologického vyšetření a vyšetření prsou s přihlédnutím ke kontraindikacím a zvláštnímu upozornění. Během léčby jsou doporučovány pravidelné kontroly, jejichž frekvence a povaha má být upravena podle individuálních potřeb pacientky. Ženy mají být upozorněny, o kterých změnách jejich prsou je třeba informovat jejich lékaře nebo sestry. Vyšetření včetně mamografie mají být prováděna v souladu s běžnou vyhledávací praxí a upravena podle klinických potřeb ženy.
Stavy, které vyžadují dohled
Jsou-li přítomny, případně se dříve vyskytly nebo se v průběhu těhotenství nebo při předchozí hormonální léčbě zhoršily některé z následujících stavů, má být pacientka pečlivě sledována. Je třeba uvážit, že tyto stavy se mohou během léčby přípravkem Femoston 2/10 znovu vyskytnout nebo se zhoršit. Jedná se o tyto stavy:
- leiomyom (děložní fibroidy) nebo endometrióza
- dřívější tromboembolická onemocnění nebo rizikové faktory pro tato onemocnění (viz níže)
- rizikové faktory pro estrogendependentní tumory, např. rakovina prsu v 1. stupni dědičnosti
- hypertenze
- jaterní onemocnění (např. adenom jater)
- diabetes mellitus s postižením cév nebo bez něj
- cholelithiasis
- migréna nebo (těžká) bolest hlavy
- systémový lupus erythematodes
- hyperplasie endometria v anamnéze (viz níže)
- epilepsie
- astma
- otoskleróza.
Důvody pro okamžité přerušení léčby
Léčba má být přerušena, objeví-li se kontraindikace pro její podávání nebo za následujících okolností:
- žloutenka nebo zhoršení jaterních funkcí
- významný vzestup krevního tlaku
- nový výskyt migrenózní bolesti hlavy
- těhotenství.
Hyperplasie endometria
Riziko hyperplasie endometria a rakoviny je zvýšeno, pokud jsou estrogeny podávány samostatně po delší období (viz bod 4.8). Přidání gestagenů po dobu nejméně 12 dní cyklu u žen s dělohou značně snižuje toto riziko.
Krvácení
Během prvních měsíců léčby se může občas objevit krvácení z průniku a špinění. Pokud se krvácení z průniku nebo špinění vyskytne po určité době léčby, případně pokračuje po jejím přerušení, měla by být příčina krvácení vyšetřena. To může zahrnovat i endometriální biopsii k vyloučení malignity endometria.
Rakovina prsu
Randomizované, placebem kontrolované klinické hodnocení, tzv. Women´s Health Initiative study (WHI) a epidemiologické studie včetně tzv. Million Women Study (MWS) informovaly o zvýšeném riziku rakoviny prsu u žen užívajících estrogeny, kombinace estrogenu s gestagenem nebo tibolon pro hormonální substituční léčbu po dobu několika let (viz bod 4.8).
Pro všechny přípravky hormonální substituční terapie je nadměrné riziko při užívání po dobu několika let zřejmé a zvyšuje se s délkou užívání, ale po skončení léčby se během několika let (nanejvýše pěti) vrací na původní hodnotu.
V Million Women Study bylo relativní riziko rakoviny prsu spojené s konjugovanými koňskými estrogeny (CEE) nebo estradiolem (E2) vyšší, pokud byl přidán gestagen, ať už sekvenčně nebo kontinuálně, a to bez ohledu na jeho typ. Nebylo prokázáno rozdílné riziko mezi různými cestami podání.
Ve studii WHI byl kontinuálně podávaný přípravek obsahující konjugovaný koňský estrogen a medroxyprogesteronacetát (CEE+MPA) spojený s rakovinou prsu, která byla rozměrem mírně větší a častěji měla metastázy místních lymfatických uzlin ve srovnání s placebem.
Hormonální substituční terapie, zvláště léčba kombinací estrogenu s gestagenem, zvyšuje denzitu mamografického obrazu, což může negativně ovlivnit radiologickou detekci rakoviny prsu.
Žilní tromboembolismus
Hormonální substituční terapie je spojována s vyšším relativním rizikem rozvoje žilního tromboembolismu, např. hluboké žilní trombózy nebo plicního embolismu. Jedna randomizovaná kontrolovaná studie a epidemiologické studie odhalily dva až třikrát vyšší riziko pro pacientky užívající tuto léčbu než pro ty, které ji neužívají. Pro neužívající ženy je odhadováno, že počet případů žilního tromboembolismu, které se vyskytnou v průběhu 5 let, je asi 3 na 1 000 žen ve věku 50-59 let a 8 na 1 000 žen ve věku 60-69 let. Odhaduje se, že u zdravých žen, které užívají přípravky pro hormonální substituční terapii po dobu 5 let, se počet případů žilního tromboembolismu navíc během 5 let pohybuje mezi 2 a 6 (nejlepší odhad = 4) na 1 000 žen ve věku 50-59 let a mezi 5 a 15 (nejlepší odhad = 9) na 1 000 žen ve věku 60-69 let. Výskyt takových příhod je pravděpodobnější v prvním roce hormonální substituční terapie než později.
• Všeobecně známé rizikové faktory pro žilní tromboembolismus zahrnují rizika v osobní a rodinné anamnéze, těžkou obezitu (Body Mass Index > 30 kg/m2) a systémový lupus erythematodes. K úloze varikózních žil u žilního tromboembolismu není jednoznačné stanovisko.
• Pacientky s žilním tromboembolismem v anamnéze nebo se známými trombofilickými stavy mají zvýšené riziko žilního tromboembolismu. Hormonální substituční léčba může toto riziko zvyšovat. Pacientky s osobní nebo vážnou rodinnou anamnézou tromboembolismu nebo opakovanými spontánními potraty by měly být vyšetřeny, aby se vyloučila trombofilní predispozice. Dokud nebyly důkladně vyhodnoceny trombofilické faktory nebo nasazena antikoagulační léčba, měla by být hormonální substituční terapie považována za kontraindikovanou. U žen, které již užívají antikoagulační léčbu, je nutné pečlivé zvažování poměru rizika a přínosu hormonální substituční terapie.
• Riziko žilního tromboembolismu může být dočasně zvýšeno delší nehybností, závažnějšími traumaty nebo většími chirurgickými zákroky. Jako u všech pacientů po operaci by měla být věnována zvýšená pozornost profylaktickým opatřením k zabránění vzniku žilní trombózy. Pokud delší imobilizace následuje po plánovaných operacích, zvláště břišních nebo ortopedických zákrocích na dolních končetinách, mělo by být zváženo dočasné přerušení hormonální substituční léčby, podle možností čtyři až šest týdnů před plánovaným zákrokem. Léčba má být obnovena až po úplné mobilizaci pacientky.
• Objeví-li se žilní tromboembolismus po začátku léčby, má být léčba přerušena. Pacientky mají být poučeny, aby oznámily okamžitě svému lékaři případný výskyt tromboembolických příznaků (např. bolestivý otok nohou, náhlou bolest na hrudi, dyspnoe).
Onemocnění koronárních tepen
Randomizované kontrolované studie neprokázaly kardiovaskulární přínos kontinuální kombinované léčby konjugovanými estrogeny s medroxyprogesteronacetátem (MPA). Dvě velké klinické studie (WHI a HERS, tj. Heart and Estrogen/progestin Replacement Study) ukázaly možné zvýšené riziko kardiovaskulární morbidity v prvním roce hormonální substituční terapie a žádný celkový přínos. Pro ostatní přípravky hormonální substituční terapie existují pouze omezená data z randomizovaných kontrolovaných studií, které sledovaly vliv této léčby na kardiovaskulární morbiditu nebo mortalitu. Je tedy nejisté, zda se tyto výsledky vztahují i na ostatní přípravky pro hormonální substituční terapii.
Mozková mrtvice
V jedné velké randomizované klinické studii (WHI) bylo sekundárně nalezeno zvýšené riziko ischemické mrtvice u zdravých žen během kontinuální léčby kombinací konjugovaných estrogenů s MPA. U žen bez hormonální substituční terapie je odhadováno, že počet případů mrtvice, které se vyskytnou během 5 let, je asi 3 na 1 000 žen ve věku 50-59 let a 11 na 1 000 žen ve věku 60-69 let. Odhaduje se, že u žen užívajících konjugované estrogeny s MPA po dobu 5 let, bude počet případů mrtvice navíc mezi 0 a 3 (nejlepší odhad = 1) na 1 000 uživatelek ve věku 50-59 let a mezi 1 a 9 (nejlepší odhad = 4) na 1 000 uživatelek ve věku 60-69 let. Není známo, zda se zvýšené riziko vztahuje i na ostatní přípravky hormonální substituční terapie.
Rakovina vaječníků
Dlouhodobé užívání (nejméně 5-10 let) samotných estrogenů v hormonální substituční terapii u žen bez dělohy je v některých epidemiologických studiích spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny vaječníků. Není jisté, zda dlouhodobé užívání kombinované hormonální substituční terapie má jiné riziko než hormonální substituční léčba samotnými estrogeny.
Ostatní stavy
• Estrogeny mohou způsobit retenci tekutin. Proto by pacientky se srdečním nebo ledvinovým onemocněním měly být pečlivě sledovány. Pacientky s terminálním renálním selháním by měly být pozorně sledovány, protože lze očekávat zvýšené hladiny účinných látek Femostonu 2/10 v krvi.
• Ženy s preexistující hypertriglyceridemií by měly být při substituční estrogenové terapii nebo při hormonální substituční terapii pečlivě sledovány, protože byly hlášeny řídké případy podstatného zvýšení hladiny triglyceridů v plasmě při estrogenové terapii, které vedlo u těchto žen k pankreatitidě.
• Estrogeny zvyšují globulin vážící hormon štítné žlázy (thyroid binding globulin, TBG), čímž zvyšují celkovou hladinu cirkulujícího hormonu štítné žlázy, vyjádřenou buď koncentrací jódu navázaného na bílkoviny (protein-bound iodine, PBI), hladinami T4 (sloupcově nebo radioimunoanalýzou) nebo hladinami T3 (radioimunoanalýzou). Absorpce T3 pryskyřicí je snížena, což odráží zvýšenou hladinu TBG. Koncentrace volného T4 a T3 se nemění. Ostatní vazebné proteiny mohou být v séru zvýšeny, např. globulin vážící kortikoidy (corticoid binding globulin, CBG), globulin vážící pohlavní hormony (sex-hormone-binding globulin, SHBG), což se projevuje zvýšenými hladinami cirkulujících kortikosteroidů a pohlavních hormonů. Koncentrace volných nebo biologicky aktivních hormonů se nemění. Ostatní plasmatické bílkoviny mohou být zvýšeny (angiotensinogen/renin substrate, alpha-I-antitrypsin, ceruloplasmin).
• Neexistuje konečný důkaz pro zlepšení kognitivních funkcí. Jsou určité důkazy z WHI studie, které ukazují zvýšené riziko pravděpodobné demence u žen starších 65 let, které začínají užívat kontinuální hormonální substituční terapii kombinací CEE a MPA. Není známo, zda se tyto výsledky vztahují na mladší postmenopauzální ženy nebo na jiné přípravky hormonální substituční terapie.
• Pacienti se vzácnou dědičnou nesnášenlivostí galaktosy, nedostatkem laktázy (Lapp lactase deficiency) nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by neměli tento lék užívat.
Pouze pokud nejsou indikace omezeny na postmenopauzální ženy:
• Ta t o kombinace estrogenu s gestagenem není antikoncepční. Pacientky v perimenopauzálním období by měly být poučeny, aby používaly nehormonální antikoncepční metody.
(cs)
|