| salt:hasText
| - Varování
U všech pacientů léčených přípravkem Brevibloc 10mg/ml se doporučuje kontinuálně monitorovat krevní tlak a EKG.
U pacientů se supraventrikulárními arytmiemi musí být ke kontrole komorové odpovědi použit přípravek Brevibloc 10mg/ml s opatrností, pokud pacient není hemodynamicky kompenzován anebo pokud užívá jiné léky snižující některou anebo všechny následující funkce: periferní rezistenci, plnění myokardu, kontraktilitu myokardu nebo šíření elektrického impulsu v myokardu. Přes rychlý nástup a rychlý ústup účinku přípravku Brevibloc 10mg/ml může dojít k závažným reakcím, včetně ztráty vědomí, kardiogenního šoku a srdeční zástavy. V několika případech bylo hlášeno úmrtí u složitých klinických stavů, při nichž byl přípravek Brevibloc 10 mg/ml pravděpodobně použit ke kontrole komorové frekvence.
Nejčastějším pozorovaným nežádoucím účinkem je hypotenze vztahující se k dávce, která ale může nastat při jakékoliv dávce. Může být závažná. V případě hypotenzí epizody musí být rychlost infuze snížena, nebo pokud je to nutné, musí být infuze ukončena. Hypotenze je obvykle reverzibilní (obvykle zmizí během 30 minut po přerušení podávání přípravku Brevibloc 10g/ml). V některých případech může být potřeba další intervence, aby se krevní tlak obnovil. U pacientů s nízkým systolickým krevním tlakem je potřebná zvláštní opatrnost při úpravě dávky a během udržovací infuze.
Při použití přípravku Brevibloc 10g/ml se vyskytla bradykardie, včetně závažné bradykardie a srdeční zástavy. Přípravek Brevibloc by měl být používán se zvláštní opatrností u pacientů s nízkou srdeční frekvencí před léčbou a pouze pokud případné přínosy převažují riziko.
Přípravek Brevibloc je kontraindikován u pacientů s pre-existující vážnou sinusovou bradykardií (viz bod 4.3). Pokud klidová pulzová frekvence poklesne na méně než 50-55 tepů za minutu a pacient má příznaky související s bradykardií, musí být dávka snížena nebo podávání ukončeno.
U kongestivního srdečního selhání je sympatická stimulace nezbytná k podpoře oběhové funkce a blokáda beta receptorů znamená možné riziko další suprese kontraktility myokardu a urychlení těžšího selhání. Trvající suprese myokardu betablokátory může po určité časové období, v některých případech, vést k srdečnímu selhání.
Jistá obezřetnost je třeba u pacientů s poškozenou srdeční funkcí užívajících přípravek Brevibloc 10mg/ml. Při první známce nebo příznaku hrozícího srdečního selhání musí být přípravek Brevibloc 10mg/ml vysazen. Přestože vzhledem ke krátkému poločasu vylučování přípravku Brevibloc může být vysazení dostatečné, je nutné zvážit i specifickou léčbu (viz bod 4.9). Přípravek Betabloc 10 mg/ml je kontraindikován u pacientů s dekompenzovaným selháním srdce (viz bod 4.3).
Vzhledem k negativnímu účinku na dobu vedení by betablokátory měly být podávány pacientům se srdeční blokádou 1. stupně nebo jinými převodními srdečními poruchami pouze s opatrností (viz bod 4.3).
U pacientů s feochromocytomem by měl být používán přípravek Brevibloc 10mg/ml s opatrností a pouze po předchozím zaléčení blokátory alfa receptorů (viz bod 4.3).
Přípravek Brevibloc 10mg/ml by měl být používán s opatrností u pacientů, kteří se léčí s hypertenzí, u nichž je primárně zvýšený krevní tlak následkem vazokonstrikce spojené s hypotermií.
Pacienti s bronchospastickým onemocněním by obecně neměli být léčeni betablokátory. Vzhledem k relativní beta-1 selektivitě a snadnosti úpravy dávky by přípravek Brevibloc měl být u pacientů s bronchospastickým onemocněním používán s opatrností. Protože však jeho beta-1 selektivita není absolutní, musí být dávka přípravku Brevibloc pečlivě upravena tak, aby byla použita nejnižší možná účinná dávka. V případě bronchospasmu musí být infuze okamžitě ukončena, a pokud je to nutné, podány beta-2 agonisté.
Pokud již pacient užívá stimulátor beta-2 receptorů, může být potřebné znovu určit dávku tohoto přípravku.
Přípravek Brevibloc 10 mg/ml musí být používán s opatrností u pacientů s anamnézou dýchacích potíží nebo astmatu.
Bezpečnostní opatření
U diabetiků nebo v případě suspektní nebo akutní hypoglykémie by se měl přípravek Brevibloc 10mg/ml používat s opatrností. Betablokátory mohou maskovat prodromální příznaky hypoglykémie, jako je tachykardie. Nicméně závratě a pocení však nemusí být ovlivněny. Souběžné použití betablokátorů a antidiabetik může zvyšovat účinek antidiabetik (snížení glukózy v krvi) (viz bod 4.5).
Při použití přípravku Brevibloc 10mg/ml s rychlostí aplikace 10 mg/ml a 20 mg/ml se objevily reakce v místě aplikace infuze. Tyto reakce zahrnují podráždění místa infuze, zánět a také závažnější reakce, jako je tromboflebitida, nekróza a tvorba puchýřů, zejména ve spojení s extravazací (viz bod 4.8). Infuze by neměly být podávány do malých žil ani motýlkovou kanylou. Pokud dojde k nežádoucí reakci v místě vpichu infuzní jehly, je nutné k infuzi použít jiné místo.
U pacientů s Prinzmetalovou angínou mohou betablokátory zvýšit počet a trvání anginózních atak vzhledem k vasokonstrikci koronárních arterií zprostředkované alfareceptory. Neselektivní betablokátory by se u těchto pacientů neměly používat a beta-1 selektivní blokátory by se měly používat pouze s nejvyšší opatrností.
U hypovolemických pacientů může přípravek Brevibloc 10mg/ml zmírnit reflexní tachykardii a zvýšit riziko hypotenze. Těmto pacientům by se měl přípravek Brevibloc 10mg/ml podávat s opatrností.
U pacientů s poruchou periferní cirkulace (Raynaudova nemoc nebo syndrom, intermitentní klaudikace) musí být betablokátory používány s velkou opatrností, protože může dojít ke zhoršení těchto onemocnění.
Některé betablokátory, zvláště pokud jsou podávány intravenózně jako přípravek Brevibloc 10mg/ml, jsou spojeny se zvýšením hladiny sérového draslíku a s hyperkalémií. Riziko je zvýšené u pacientů s rizikovými faktory, jako je renální poškození nebo hemodialýza.
Betablokátory mohou zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Pacienti užívající betablokátory nemusí reagovat na obvyklé dávky epinefrinu použitého k léčení anafylaktických nebo anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.5).
Betablokátory jsou spojeny s rozvojem psoriázy nebo psoriatiformní erupcí a se zhoršováním psoriázy. Pacienti s psoriázou v anamnéze, i rodinné, by měli dostávat betablokátory pouze po důkladném zvážení očekávaných přínosů a rizik.
Betablokátory, jako je propranolol a metoprolol, mohou maskovat určité klinické známky hypertyreózy (jako je tachykardie). Náhlé ukončení probíhající léčby betablokátory u pacientů s rizikem nebo podezřením na rozvoj thyreotoxikózy může urychlit thyreotoxickou krizi a tito pacienti musí být pečlivě sledováni.
Tento přípravek obsahuje přibližně 1,22 mmol (nebo 28 mg) sodíku v jedné lahvičce. Tato informace může být důležitá u pacientů na dietě s kontrolovaným příjmem sodíku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)