salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Jiná urologika, včetně spasmolytik
ATC kód: G04B D07
Tolterodin je in vivo kompetitivní specifický antagonista muskarinových receptorů s vyšší selektivitou pro močový měchýř než pro slinné žlázy. Jeden z metabolitů tolterodinu (5-hydroxymetyl derivát) vykazuje podobný farmakologický profil jako mateřská látka. U pacientů, rychlých metabolizátorů, tento metabolit výrazně přispívá k léčebnému účinku (viz bod 5.2).
Účinek léčby lze očekávat do čtyř týdnů.
Srovnání účinku léčby při podávání tolterodinu v dávce 2 mg 2x denně po dobu 4 a 12 týdnů s podáváním placeba (sloučená data); absolutní průměrné změny a percentuální změny ve srovnání s výchozími hodnotami.
Proměnná
4-týdenní sledování
12-týdenní sledování
Tolterodin
2 mg
2x denně
Placebo
Statistická průkaznost
versus placebo
Tolterodin
2 mg
2x denně
Placebo
Statistická průkaznost
versus placebo
Počet močení na 24 hodin
-1,6
(-14 %)
n=392
- 0,9
(-8 %)
N=189
*
-2,2
(-20 %)
n=354
-1,4
(-12 %)
n=176
**
Počet epizod inkontinence na 24 hodin
- 1,3
(-38 %)
n=288
-1,0
(-26 %)
N=151
Nespecifikováno
-1,6
(-47 %)
n=299
-1,1
(-32 %)
n=145
*
Průměrný objem na 1 močení (ml)
+25
(+17 %)
n=385
+12
(+8 %)
N=185
***
+35
(+22 %)
n=354
+10
(+6 %)
n=176
***
Počet pacientů bez potíží nebo s minimálními potížemi s močovým měchýřem po léčbě (%)
16 %
n=394
7 %
N=190
**
19 %
n=356
15 %
n=177
Neprůkazné
* = p( 0,05; ** = p( 0,01; *** = p( 0,001
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů s urodynamickým vyšetřením, kteří byli poté rozděleni podle výsledků do skupiny urodynamicky pozitivních (motorická urgence) a urodynamicky negativních (senzorická urgence). V každé skupině byli pacienti dále randomizováni k užívání tolterodinu nebo placeba. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že by byl tolterodin u pacientů se senzorickou urgencí účinnější než placebo.
Stanovení klinického efektu tolterodinu na QT interval je založeno na analýze EKG vyšetření získaných od více než 600 léčených pacientů zahrnujících i osoby vyššího věku a pacientů s již přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Změny QT intervalu se u pacientů užívajících placebo a pacientů léčených tolterodinem významně nelišily.
Vliv tolterodinu na prodloužení QT intervalu byl dále testován na 48 zdravých dobrovolnících mužského i ženského pohlaví ve věku 18-55 let. Probandům byl podáván tolterodin v dávkách 2 mg a 4 mg dvakrát denně. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) u slabých metabolizérů odpovídaly přibližně dvojnásobku hodnot koncentrací dosažených u silných metabolizérů. Výsledky (s korekcí dle Fridericii) měření provedeného během dosažení maximálních koncentrací tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly průměrné prodloužení QTc intervalu o 5,0 ms při dávkách tolterodinu 2 mg dvakrát denně, 11,8 ms při dávkách 4 mg dvakrát denně a 19,8 ms u moxifloxacinu. Ani po jedné z obou dávek tolterodinu nedošlo u účastníků k překročení klinicky významné hranice 500 ms pro QTcF ani k prodloužení o více než 60 ms oproti výchozí hodnotě, a to bez ohledu na metabolický profil. Maximální koncentrace (Cmax) po dávce 4 mg dvakrát denně odpovídá trojnásobku Cmax dosažené po podání nejvyšší terapeutické dávky 4 mg tolterodinu v tvrdých tobolkách s prodlouženým uvolňováním jednou denně.
Pediatričtí pacienti
Účinnost u pediatrické populace nebyla prokázána. Byly provedeny dvě randomizované, placebem kontrolované studie u pediatrické populace ve fázi 3, které byly dvojitě zaslepené a prováděly se po dobu 12 týdnů při použití tolterodinu v tobolkách s prodlouženým uvolňováním. Sledovalo se celkem 710 pediatrických pacientů (486 na tolterodinu a 224 na placebo) ve věku 5-10 let s častým močením a nutkavou inkontinencí moče. Ani v jedné z uvedených studií nebyl mezi oběma skupinami zjištěn žádný průkazný rozdíl, pokud jde o změnu ve srovnání s výchozími hodnotami co do celkového počtu epizod inkontinence na jeden týden (viz bod 4.8).
(cs)
|