U zvířat (myší, potkanů a králíků) došlo po perorálním podávání vysokých dávek fluoridu sodného ke zvýšení počtu resorbovaných plodů a ke vzniku různých poškození plodů. Vysoké dávky mohou u samců po dlouhodobém podávání nepříznivě ovlivnit spermiogenezi. Epidemiologické studie ani retrospektivní analýzy vlivu fluoridu sodného na výskyt malformací u člověka při podávání nízkých dávek neprokázaly nepříznivý vliv fluoridu sodného. Na základě některých prací však nelze vyloučit vliv vyšších dávek fluoru obsaženého v pitné vodě na výskyt některých generických poškození plodů (Downův syndrom). V nízkých dávkách (do celkového příjmu 1 mg denně) lze považovat fluorid sodný za bezpečný v těhotenství.
Fluorid sodný prostupuje do mateřského mléka v relativně malém množství (asi 21-32 % plazmatické koncentrace). Jeho podávání v období kojení je považováno za bezpečné.
(cs)