| salt:hasText
| - Účinky esomeprazolu na farmakokinetiku jiných léčiv
Léčivé přípravky s pH-dependentní absorpcí
Snížení kyselosti žaludku v průběhu léčby esomeprazolem může zvýšit nebo snížit absorpci léčiv, pokud stupeň kyselosti ovlivňuje mechanismus absorpce. Tak jako při užívání ostatních inhibitorů žaludeční sekrece anebo antacid se může při léčbě esomeprazolem snížit absorpce ketokonazolu a itrakonazolu.
Bylo hlášeno, že omeprazol interaguje s některými inhibitory proteáz. Klinický význam a mechanismus těchto hlášených interakcí není vždy známý. Zvýšené žaludeční pH v průběhu léčby omeprazolem může měnit absorpci inhibitorů proteáz. Jiný možný mechanismus této interakce je přes inhibici CYP2C19. Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání s omeprazolem a souběžné podávání se nedoporučuje. Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k významnému snížení expozice atazanaviru (asi 75% snížení AUC, Cmax a Cmin). Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice atazanaviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně bez omeprazolu 20 mg jednou denně. Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou hodnotu AUC, Cmax a Cmin nelfinaviru o 36-39 % a průměrnou hodnotu AUC, Cmax a Cmin farmakologicky aktivního metabolitu M8 o 75-92 %. Při současném podávání saquinaviru (s ritonavirem) byly hlášeny zvýšené sérové koncentrace (80-100 %) při současném podávání omeprazolu (40 mg jednou denně). Léčba omeprazolem 20 mg jednou denně neměla vliv na expozici darunaviru (s ritonavirem) a amprenaviru (s ritonavirem). Léčba esomeprazolem 20 mg jednou denně neměla vliv na expozici amprenaviru (s ritonavirem a bez ritonaviru). Léčba omeprazolem 40 mg jednou denně neměla vliv na expozici lopinaviru (s ritonavirem). Vzhledem k podobným farmakodynamickým a farmakokinetickým vlastnostem omeprazolu a esomeprazolu se nedoporučuje současně podávat esomeprazol a atazanavir a současné podávání esomeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno.
Látky metabolizované izoenzymem CYP2C19
Esomeprazol inhibuje CYP2C19, hlavní enzym metabolizující esomeprazol. Proto, jestliže se esomeprazol kombinuje s látkami inhibujícími CYP2C19 – jako např. s diazepamem, citalopramem, imipraminem, klomipraminem, fenytoinem atd. – mohou být plazmatické koncentrace těchto látek zvýšeny a může být nutné snížit dávky. To je třeba mít na mysli především při preskripci k terapii “podle potřeby”. Současné podávání 30 mg esomeprazolu zvýšilo o 45 % clearanci diazepamu, substrátu pro CYP2C19. Současné podávání 40 mg esomeprazolu zvýšilo o 13 % minimální plazmatické hladiny dlouhodobě podávaného fenytoinu epileptikům. Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu při zahájení a ukončení terapie esomeprazolem. Omeprazol (40 mg dvakrát denně) zvýšil o 15 % Cmax a o 41 % AUC vorikonazolu, substrátu CYP2C19.
Současné podávání 40 mg esomeprazolu pacientům léčeným warfarinem v klinické studii ukázalo, že protrombinový čas zůstává ve stanovených rozmezích. Postmarketingově však v několika ojedinělých případech byly při současném podávání hlášeny zvýšené hodnoty INR klinického významu. Při zahájení a ukončení současné léčby warfarinem nebo jinýni kumarinovými deriváty se doporučuje monitorování INR.
U zdravých dobrovolníků současné podávání 40 mg esomeprazolu vyvolalo 32% zvýšení AUC plasmatické koncentrace a prodloužení eliminačního poločasu (t1/2) o 31%, nikoli však významné zvýšení maximálních hladin cisapridu v plazmě. Mírně prodloužený interval QT, pozorovaný po podání cisapridu samotného, se při podání cisapridu v kombinaci s esomeprazolem dále neprodloužil (viz také bod 4.4).
Ukázalo se, že esomeprazol nemá klinicky významné účinky na farmakodynamiku amoxicilinu a chinidinu.
Krátkodobé studie vyhodnocující současné podávání esomeprazolu buď s naproxenem nebo s rofecoxibem, nezjistily žádné klinicky významné farmakokinetické interakce v průběhu krátkodobého sledování.
Ve zkřížené klinické studii byl kropidogrel (300 mg nárazová dávka následovaná 75 mg/den) podáván samotný a s omeprazolem (80 mg ve stejný čas jako klopidogrel) po dobu 5 dní. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu se snížila o 46% (1. den) a o 42% (5. den) pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. Střední hodnota inhibice agregace destiček (IPA) se snížila o 47% (24 hodin) a o 30% (5. den) pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v různý čas nezabránilo jejich interakci, což je pravděpodobně způsobeno inhibičním účinkem omeprazolu na CYP2C19. V observačních a klinických studiích byly získány nekonzistentní údaje ohledně klinických důsledků této farmakokinetické/farmakodynamické interakce, pokud jde o velké kardiovaskulární příhody.
Účinky jiných léčiv na farmakokinetiku esomeprazolu
Esomeprazol metabolizují izoenzymy CYP2C19 a CYP3A4. Současné podávání esomeprazolu a inhibitoru CYP3A4, klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) zdvojnásobilo expozici (AUC) esomeprazolu. Současné podávání esomeprazolu a kombinovaného inhibitoru CYP2C19 a CYP3A4 může zvýšit dostupnost esomeprazolu na více než dvojnásobek. Inhibitor CYP2C19 a CYP3A4 vorikonazol zvýšil AUCτ omeprazolu o 280 %. Úprava dávek esomeprazolu není v žádné z těchto situací zpravidla nutná. Úpravu dávek je však třeba zvážit u pacientů s těžkou poruchou jater a tam, kde je indikována dlouhodobá terapie.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)