salt:hasText
| - Vystavení pacienta ionizujícímu záření musí být vždy odůvodněné v souvislosti s přínosem vyšetření. Aplikovaná aktivita musí být co nejmenší aniž je ovlivněn správný výsledek vyšetření.
Vystavení účinkům ionizujícího záření je vždy spojeno s rizikem vzniku nádorových procesů a s možným vznikem dědičných poškození.
Pro vyšetřovací metody nukleární medicíny je frekvence těchto nežádoucích účinků nízká vzhledem k nízké radiační zátěži pacientů.
Pro většinu vyšetření metodami nukleární medicíny je efektivní dávkový ekvivalent nižší než 20 mSv. Nicméně v daných klinických souvislostech mohou být i vyšší dávky odůvodněné.
Nežádoucí účinky po aplikaci jak neaktivních, tak značených komplexů technecia(99mTc) byly popsány ve výjimečných případech (1 - 8 případů na 100 000 aplikací). Byly popsány následující nežádoucí reakce: návaly horka, bolesti hlavy, vazodilatace, nevolnost, závratě, otok paže, erytém a svědění v místě vpichu injekce, pocení a třes, kopřivka, generalizovaný pruritus. Byly hlášeny arytmie, otok obličeje a bezvědomí.
(cs)
|