| salt:hasText
| - ATC klasifikace:
Farmakoterapeutická skupina: jiná antibakteriální léčiva, glykopeptidová antibiotika,
ATC kód: J01XA01.
Mechanismus účinku
Vankomycin je glykopeptidové antibiotikum. Vankomycin má baktericidní účinek na proliferující bakterie prostřednictvím inhibice biosyntézy buněčné stěny tvorbou komplexů a peptidoglykanovými prekurzory. Kromě toho narušuje permeabilitu bakteriální buněčné membrány a RNA syntézu.
Mechanismus vzniku rezistence
Rezistence vůči vankomycinu může být založena na těchto mechanismech:
Změna cílové struktury: Tato forma rezistence se objevila v posledních několika letech, zejména u druhu Enterococcus faecium. Tato změna je důsledkem nahrazení terminální D-alanin-D-alanin funkce postranního řetězce aminokyselin v mureinovém prekurzoru s D-Ala-D-laktátem, což vede ke značnému snížení afinity k vankomycinu.
U stafylokoků je snížená citlivost nebo rezistence na vankomycin založená na nadprodukci prekurzorů mureinu, na které se vankomycin váže.
Neexistuje zkřížená rezistence mezi vankomycinem a dalšími druhy antibiotik, dochází ale ke zkřížené rezistenci s jinými glykopeptidovými antibiotiky, jako je teikoplanin. Sekundární vznik rezistence během léčby je vzácný.
V některých zemích jsou rostoucí případy rezistence pozorovány především u enterokoků, nárůst je obzvláště alarmující u multirezistentních kmenů Enterococcus faecium.
Synergismus
Kombinace vankomycinu s aminoglykosidovým antibiotikem synergicky působí proti četným kmenům Staphylococcus aureus, neenterokokových D-streptokoků, enterokoků a streptokoků skupiny viridans. Kombinace vankomycinu s cefalosporinem synergicky působí proti některým oxacilin-rezistentním kmenům Staphylococcus epidermidis a kombinace vankomycinu s rifampicinem působí synergicky na kmeny Staphylococcus epidermidis a má i částečně synergický efekt proti některým kmenům Staphylococcus aureus. Protože kombinace vankomycinu s cefalosporinem může mít také antagonistický efekt u některých kmenů Staphylococcus epidermidis a v kombinaci s rifampicinem u některých kmenů Staphylococcus aureus, je vhodné ověření synergismu před podáním. Je třeba získat bakteriální vzorky pro kultivaci s cílem izolace a identifikace vyvolávajících mikrobů a zjištění jejich citlivosti na vankomycin.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou pro Staphylococcus spp. a Streptococcus spp. citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 2 mg/l; pro Enterococcus spp. citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l; pro nepříbuzné druhy citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může lišit geograficky a v čase pro vybrané kmeny a je vhodné vzít v úvahu i místní informace o rezistenci zejména při léčbě závažných infekcí. Podle potřeby má být využito odborného poradenství, zejména jestliže je lokální výskyt rezistence takový, že prospěšnost léčiva je přinejmenším u některých typů infekce sporná.
Vankomycin má úzké spektrum účinku.
BĚŽNĚ CITLIVÉ KMENY
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Staphylococcus aureus
Koaguláty- negativní Staphylococcus
Staphylococcus spp
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus spp
Enterococcus spp
Anaerobní mikroorganizmy
Clostridium difficile
KMENY, U NICHŽ ZÍSKANÁ REZISTENCE MŮŽE BÝT PROBLÉM
Enterococcus faecium
PŘIROZENĚ REZISTENTNÍ ORGANIZMY
Gramnegativní mikroorganizmy, mykobakterie, houby
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)