| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina – nukleosidové a nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy
ATC kód - J05A F01
Mechanismus účinku
Zidovudin je protivirový přípravek, který je in vitro vysoce účinný proti retrovirům, včetně viru lidské imunitní nedostatečnosti (HIV).
V infikovaných a neinfikovaných buňkách dochází působením buněčné tymidinkinázy k fosforylaci zidovudinu na monofosfát (MP). Následující fosforylace zidovudinu MP na difosfát (DP) a poté na trifosfát (TP) je katalyzována buněčnou tymidinkinázou a nespecifickými kinázami (v tomto pořadí). Zidovudin TP působí jako inhibitor a substrát pro virovou reverzní transkriptázu. Tvorba další provirové DNA je blokována inkorporací zidovudinu TP do řetězce a následujícím ukončením tohoto řetězce.
Kompetice zidovudinu TP o HIV reverzní transkriptázu je přibližně 100krát vyšší než pro buněčnou DNA alfa polymerázu.
Zidovudin působí synergicky s dalšími protivirovými léčivými látkami, zvláště lamivudinem, didanosinem a interferonem alfa působícími inhibici replikace viru HIV v buněčné kultuře.
Avšak studie in vitro prokazují, že trojkombinace nebo dvojkombinace nukleosidových analogů a inhibitorů proteázy efektivněji inhibují HIV-1 replikaci než jedno léčivo nebo kombinace dvou léčiv.
Postexpoziční profylaxe (PEP)
Podle mezinárodních doporučení (Centrum kontroly onemocnění a prevence – červen 1998) bylo doporučeno, že při náhodné expozici HIV infikovanou krví, např. náhodné píchnutí jehlou, je nezbytné okamžité podání kombinované léčby zidovudinu a lamivudinu (EpivirTM) (během jedné nebo dvou hodin). V případě vysokého rizika přenosu infekce měl by být do léčebného režimu zahrnut i inhibitor proteázy. Doporučuje se, aby se v léčbě těmito antiretrovirotiky pokračovalo čtyři týdny. Neexistují žádné postexpoziční klinické studie zkoumající profylaktický přínos této léčby. Navzdory okamžitému zahájení antiretrovirové léčby může dojít k sérokonverzi.
Farmakodynamické vlastnosti
Rezistence k thymidinovým analogům, z nichž jedním je zidovudin, je dobře prozkoumána a vyvolána vzestupnou kumulací až 6 specifických mutací reverzní transkriptázy HIV v kodonech 41, 67, 70, 210, 215 a 219. Viry získávají fenotypovou rezistenci k thymidinovým analogům kombinací mutací na kodonech 41 a 215 nebo nabytím alespoň 4 ze 6 mutací. Tyto mutace vedoucí k rezistenci k thymidinovým analogům samy o sobě nevyvolávají vysokou hladinu zkřížené rezistence k ostatním nukleosidům, což umožňuje následné užití jiných schválených inhibitorů reverzní transkriptázy.
Dva druhy mutací s mnohočetnou lékovou rezistencí, první charakterizovaná mutacemi HIV reverzní transkriptázy v kodonech 62, 75, 77, 116 a 151 a druhá zahrnující mutaci T69S a vmezeření 6 párů bazí na stejném místě, vedou k fenotypové rezistenci k zidovudinu stejně jako k ostatním schváleným inhibitorům nuklesidové reverní transkriptázy. Kterýkoliv z těchto 2 druhů mutací závažně ovlivňuje budoucí léčebné možnosti.
Snížená in vitro citlivost na zidovudin byla popsána u patogenů HIV izolovaných u pacientů, jimž byl zidovudin podáván perorálně v dlouhodobých kúrách. Dostupné informace ukazují, že v časném stadiu onemocnění HIV je frekvence a stupeň snížení in vitro citlivosti významně nižší než v pokročilém stadiu.
Vztah mezi in vitro citlivostí HIV vůči zidovudinu a klinickou odpovědí na léčbu je nadále předmětem výzkumu. Testování in vitro citlivosti dosud nebylo standardizováno, a výsledky se tedy mohou lišit podle metodologických faktorů.
Studie in vitro prokázaly, že virové izoláty rezistentní vůči zidovudinu se mohou stát na zidovudin znovu citlivými, když při kombinaci zidovudinu s lamivudinem zároveň získají rezistenci vůči lamivudinu. Kromě toho bylo v klinických studiích prokázáno, že u jedinců, kterým dosud nebyla podávána antiretrovirotika, oddálí kombinované podání zidovudinu spolu s lamivudinem vznik izolátů rezistentních vůči zidovudinu.
Zidovudin byl široce užíván jako součást antiretrovirové kombinované léčby s dalšími antiretrovirovými léčivými látkami stejné třídy (nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy) nebo i jiných tříd (inhibitory proteázy, non-nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)