| salt:hasText
| - Fertilita
Nejsou dostatečné údaje o vlivu zidovudinu na fertilitu žen. U mužů nebylo prokázáno, že by zidovudin nežádoucím způsobem ovlivňoval počet, morfologii nebo mobilitu spermií.
Těhotenství
Ukázalo se, že zidovudin u lidí prochází placentární bariérou (viz bod Farmakokinetické vlastnosti). Jelikož dostupné informace o bezpečnosti aplikace zidovudinu těhotným ženám do 14. týdne těhotenství nejsou dostatečné, tento léčivý přípravek může být použit pouze po pečlivém zvážení poměru mezi potenciálním přínosem a možným rizikem pro plod (viz bod Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).
Bylo prokázáno mírné, přechodné zvýšení sérových hladin laktátu, což může souviset s mitochondriální dysfunkci u novorozenců a kojenců vystavených in utero nebo postnatálně působení nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy. Klinicky význam přechodného zvýšení sérového laktátu není znám. Rovněž bylo velmi vzácně hlášeno zpoždění psychomotorického vývoje, křeče a některé jiné neurologické poruchy. Příčinná souvislost mezi těmito příhodami a expozici NRTI in utero nebo v období porodu však nebyla prokázána. Tyto nálezy nemají vliv na současná doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. Nicméně dítě vystavené intrauterinně působení nukleosidových nebo nukleotidových analogům je třeba sledovat po klinické i laboratorní stránce, a v případě relevantních známek a příznaků je třeba ho důkladně vyšetřit z hlediska možné mitochondriální dysfunkce.
Přenos z matky na dítě
Ve studii ACTG-076, kdy byl podáván zidovudin těhotným ženám od 14. týdne těhotenství s navazující léčbou jejich narozených dětí, bylo prokázané signifikantní snížení množství přenosu HIV infekce z matky na plod (23% výskyt infekce u placeba oproti 8% výskytu u zidovudinu).
Perorální podávání zidovudinu začalo mezi 14. a 34. týdnem těhotenství a pokračovalo až do začátku porodních stahů.
V průběhu porodních stahů a samotného porodu se podával zidovudin intravenózně.
Po porodu se novorozencům podával zidovudin perorálně až do věku 6 týdnů. Kojencům, jimž nelze podávat přípravek perorálně, je nutné podat přípravek intravenózně.
Neexistují dlouhodobé zkušenosti s expozicí zidovudinu na děti in utero . Na základě nálezů týkajících se karcinogenity/mutagenicity u zvířat nemůže být vyloučené riziko karcinogenity u lidí (viz bod 5.3). Význam těchto nálezů pro infikované i neinfikované kojence léčené zidovudinem není znám. Těhotné ženy, kterým by měl být podán zidovudin, měly by být s těmito nálezy obeznámeny.
V roce 1998 CDC studie v Thajsku prokázala, že podávání perorálního zidovudinu těhotným ženám od 36. týdne těhotenství až do porodu signifikantně snižuje přenos HIV infekce z matky na plod (19 % u placeba versus 9 % zidovudinu). Matky ve studii své děti nekojily.
Laktace
Kvůli zabránění přenosu HIV infekce se doporučuje, aby ženy infikované virem HIV za žádných okolností nekojily. Po podání jedné dávky 200 mg zidovudinu HIV pozitivním ženám se ukázalo, že průměrná koncentrace zidovudinu byla podobná v mateřském mléce a séru. Protože jak zidovudin, tak virus přecházejí do mateřského mléka, doporučuje se, aby matky užívající zidovudin nekojily.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)