salt:hasText
| - Zidovudin je primárně metabolizován hepatální konjugací za vzniku inaktivního glukuronidovaného metabolitu. Léčivé látky, které jsou primárně metabolizovány v játrech, zejména glukuronidací, se mohou vyznačovat schopností inhibovat metabolizaci zidovudinu. Interakce vyjmenované v následujícím textu by měly být považovány nikoli za vyčerpávající výčet, nýbrž za představitele interakcí typických pro skupiny léčiv, u kterých je nutné zachovávat zvláštní opatrnost.
Atovachon: zdá se, že zidovudin nemá žádný farmakokinetický účinek na atovachon. Avšak farmakokinetické údaje prokázaly, že atovachon snižuje rychlost metabolismu zidovudinu na jeho glukuronidované metabolity (ustálený stav AUC zidovudinu byl zvýšen o 33 % a vrcholová plazmatická koncentrace glukuronidu byla snížena o 19 %). U dávek zidovudinu 500 mg nebo 600 mg/den se zdá nepravděpodobné, že 3 týdenní souběžné podávání atovachonu v léčbě akutní pneumonie vyvolané Pneumocystis carinii (PCP) by vedlo ke zvýšení výskytu nežádoucích reakcí přisuzovaných vyšší plazmatické koncentraci zidovudinu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat sledování pacientů užívajících atovachon dlouhodobě.
Klarithromycin: tablety klarithromycinu snížují vstřebávání zidovudinu. Tomu se můžeme vyhnout odděleným užíváním zidovudinu a klarithromycinu, a to v odstupu alespoň dvou hodin.
Lamivudin: při současném podávání lamivudinu bylo pozorováno nepatrné zvýšení Cmax (28 %) zidovudinu, avšak AUC se podstatně nemění. Farmakokinetika zidovudinu není změněná při současném podávání lamivudinu.
Fenytoin: plazmatická hladina fenytoinu byla při současném podávání zidovudinu u některých pacientů snížena, zatímco u jednoho sledovaného pacienta byla zvýšena. Z těchto poznatků vyplývá, že hladina fenytoinu by měla být pravidelně monitorována u pacientů léčených těmito přípravky.
Probenecid: omezené množství údajů ukazují, že probenecid inhibicí glukuronidace zidovudinu prodlužuje průměrný eliminační poločas zidovudinu a zvětšuje plochu pod křivkou (AUC). V přítomnosti probenecidu je snížena renální exkrece glukuronidovaného metabolitu zidovudinu (a možná i samotného zidovudinu).
Rifampicin: omezené údaje o současném podávání zidovudinu a rifampicinu svědčí o snížení AUC zidovudinu o 48 % ± 34 %. To může vést k částečné nebo úplné ztrátě účinnosti zidovudinu. Souběžnému podávání zidovudinu a rifampicinu je proto třeba se vyvarovat.
Stavudin: při současném podání obou přípravků může zidovudin inhibovat intracelulární fosforylaci stavudinu, proto je třeba se vyhnout jeho současné aplikaci se zidovudinem.
Různé: metabolizaci zidovudinu mohou kompetitivní inhibicí jeho glukuronidace nebo přímou inhibicí hepatální mikrosomální biotransformace narušit další léčiva, mezi něž patří (nejde ovšem o úplný výčet) kyselina acetylsalicylová, kodein, morfin, metadon, indometacin, ketoprofen, naproxen, oxazepam, lorazepam, cimetidin, klofibrát, dapson, a isoprinosin. Před zahájením terapie, zejména chronické, těmito léčivými látkami souběžně s přípravkem Retrovir se mají pečlivě zvážit možné lékové interakce.
Souběžná léčba, zvláště akutní léčba, potenciálně nefrotoxickými nebo myelosupresivními přípravky (např. systémově podávaným pentamidinem, dapsonem, pyrimetaminem, ko-trimoxazolem, amfotericinem, flucytosinem, ganciklovirem, interferonem, vinkristinem, vinblastinem a doxorubicinem) může také zvýšit riziko nežádoucích reakcí na zidovudin. Současná léčba kterýmkoliv z těchto léčivých přípravků vyžaduje monitorování renálních funkcí a hematologických parametrů. V případě potřeby je nutné dávku jedné nebo více látek snížit.
Protože u některých pacientů léčených zidovudinem může i nadále docházet k rozvoji oportunních infekcí, je nutné zvážit možnost současného použití profylaktické antimikrobiální léčby. K profylaxi se dosud používal ko-trimoxazol, pyrimetamin, aciklovir a pentamidin ve formě aerosolu. Omezené množství údajů získaných z klinických studií s perorálním zidovudinem neukazuje na významně zvýšené riziko nežádoucích reakcí těchto léčivých látek a zidovudinu.
(cs)
|