salt:hasText
| - Terapii zidovudinem má předepisovat lékař, který má zkušenosti s léčením infekce HIV.
Dávkování u dospělých a mladistvých vážících alespo 30 kg
Doporučená dávka zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je 250 nebo 300 mg dvakrát denně. V časných klinických studiích byly podávány denně dávky 1000 mg a vyšší rozdělené do dílčích dávek. Účinnost nižších dávek než 1000 mg/den v léčbě nebo prevenci u HIV přidružených neurologických dysfunkcí není známa.
Dávkování u dětí
Děti vážící alespoň 9 kg a méně než 30 kg: doporučenou dávkou zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je dávka 9 mg/kg dvakrát denně. Účinnost nižších dávek než 720 mg/m2/den (přibližně 18 mg/kg dvakrát denně) v léčbě nebo prevenci pacientů s HIV přidruženými neurologickými dysfunkcemi není známa. Maximální dávka by neměla překročit 300 mg dvakrát denně.
Děti vážící alespoň 4 kg a méně než 9 kg: doporučenou dávkou zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je dávka 12 mg/kg dvakrát denně.
Dávkování u starších pacientů
V současnosti nejsou k dispozici farmakokinetické údaje zidovudinu u pacientů starších 65 roků. Doporučuje se, aby pacientům této věkové skupiny byla věnována zvláštní péče s ohledem na věkově vázané změny, jako je pokles renální funkce a alterace hematologických parametrů. Doporučuje se monitorování pacientů před a v průběhu léčby zidovudinem.
Dávkování při poruše renálních funkcí
Pacientům s těžkým poškozením renálních funkcí je doporučována dávka 300 až 400 mg.
Potřebu úpravy dávky mohou ovlivnit hematologické parametry a klinická odpověď. Hemodialýza a peritoneální dialýza nemají žádný významný vliv na eliminaci zidovudinu, zatímco vylučování metabolitu (glukuronidu) se zvyšuje.
Pacientům s terminálním selháním ledvin chronicky léčených hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou je doporučená dávka 100 mg každých 6 až 8 hodin (viz bod Farmakokinetika).
Dávkování při poruše funkce jater
Údaje u pacientů s cirhózou jater svědčí o tom, že vzhledem ke snížené glukuronidaci může u těchto pacientů s poruchou funkce jater docházet ke kumulaci zidovudinu. Situace může vyžadovat úpravu dávek, avšak pro nedostatek informací nelze v současnosti uvést přesná doporučení. Pokud není možné plazmatické hladiny zidovudinu monitorovat, musí lékaři věnovat zvláštní pozornost známkám nesnášenlivosti a příslušným způsobem upravit dávku a/nebo prodlužovat interval mezi dávkami.
Dávkování u pacientů s nežádoucími hematologickými reakcemi
Při poklesu hladiny hemoglobinu na hodnotu mezi 75 g/l (4,65 mmol/l) a 90 g/l (5,59 mmol/l) nebo pokud počet neutrofilů klesne na hodnoty mezi 0,75 x 109/l a 1,0 x 109/l, se musí dávkování snížit nebo přerušit (viz body Kontraindikace a Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Je však třeba vyloučit jiné potenciální příčiny anémie a neutropenie.
Dávkování v prevenci přenosu viru HIV mezi matkou a plodem
Bylo prokázáno, že následující dávkovací režimy zidovudinu jsou účinné (viz bod Těhotenství a kojení):
ACTG076 studie: těhotným ženám (od 14. týdne těhotenství) se perorálně podávala dávka 500 mg denně (100 mg pětkrát denně) až do začátku porodních stahů. V průběhu porodních stahů a samotného porodu se podával zidovudin intravenózně v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti během 1 hodiny, a potom kontinuální intravenózní infuzí o rychlosti 1 mg/kg/h až do podvázání pupeční šňůry.
Do 12 hodin po porodu se novorozencům začala perorálně podávat dávka zidovudinu 2 mg/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin a pokračovalo se až do věku 6 týdnů dítěte. Kojencům, jimž nešlo podávat přípravek perorálně, bylo nutné každých 6 hodin aplikovat zidovudin intravenózně v dávce 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti během 30 minut.
CDC studie: doporučené dávkování zidovudinu těhotným ženám od 36. týdne těhotenství je dávka 300 mg dvakrát denně podávaná perorálně až do začátku porodních stahů a 300 mg zidovudinu podávaných perorálně každé tři hodiny od začátku porodních stahů až do porodu.
(cs)
|