| salt:hasText
| - Výskyt nežádoucích účinků závisí na věku pacientky a jde zejména o projevy zesílených fyziologických účinků estrogenů. Část nežádoucích účinků vzniká jako důsledek hepatálního metabolizmu estradiolu.
Nežádoucí účinky byly rozděleny podle frekvence výskytu za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (( 1/100 až ( 1/10); méně časté (( 1/1 000 až ( 1/100); vzácné (( 1/10 000 až ( 1/1 000); velmi vzácné (( 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třída orgánových systémů
Velmi časté
((1/10)
Časté
((1/100 až <1/10)
Méně časté
((1/1000 až < 1/100)
Vzácné
((1/10000 až < 1/1000)
Psychiatrické poruchy
Sklon k depresi, anorexii
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy, parestezie
Cévní poruchy
Venózní tromboembolická nemoc
Hypertenze
Gastrointestinální poruchy
Nauzea
Zvracení, průjem
Poruchy jater a žlučových cest
Poruchy jaterních funkcí
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vyrážka, kopřivka, chloasma, různé erupce, erythema multiformae a nodosum
Stevens-Johnsonův syndrom
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Napětí a zvětšení prsů, bolest prsů, endometriální hyperplazie
Abnormální děložní krvácení, karcinom endometria, karcinom prsu
Slabé vaginální krvácení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Edém, retence sodíku a tekutin
Vyšetření
Zvýšení tělesné hmotnosti
Nežádoucí účinky potenciálně ohrožující život. Podávaní estradiolu bez současného podávání progesteronu je u žen s funkční dělohou spojeno se zvýšeným rizikem vzniku endometriální hyperplazie a endometriálního karcinomu jako důsledku excesivní růstové stimulace endometria. Velikost tohoto rizika závisí na dávce a trvání léčby. Je menší při kombinované terapii estrogen - progesteron. Je možné, že riziko vzniku endometriálního karcinomu při dlouhodobé aplikaci estrogenů retrospektivní klinické studie nadsazují, vzhledem k problémům s adekvátní kontrolní skupinou. Navíc zvýšená incidence endometriálního karcinomu u žen léčených dlouhodobě estrogeny není spojená se zvýšenou mortalitou. Jde zřejmě o zvýšenou incidenci forem karcinomu s nízkou malignitou, které je těžko histologicky odlišit od rozličných forem hyperplazie. Podle některých klinických studií terapie estrogeny může zvyšovat i riziko vzniku karcinomu mléčné žlázy. Jiné studie však asociaci mezi aplikací estrogenů a karcinomem mléčné žlázy nepotvrdily. Nepotvrzené je i zvýšené riziko vzniku hepatálního karcinomu. Experimentálně je prokázána korelace mezi aplikací steroidů a vznikem benigních a maligních nádorů jater. Také některé klinické studie dokumentovaly možnou asociaci mezi orální estrogenovou terapií a zvýšeným rizikem vzniku jaterních nádorů. Jiné studie však tuto závislost nepotvrdily. Jednoznačně dokumentované je zvýšené riziko vaginálního adenokarcinomu u dívek, které přišly do kontaktu s dietylstilbestrolem in utero. Tento účinek však může být specifický dietylstilbestrolový efekt. Po dobu užívání orálních kontraceptiv se vyskytly i benigní a maligní nádory jater. Není však jasné, zda jde o příčinnou souvislost nebo náhodnou asociaci.
Estrogeny významným způsobem ovlivňují kardiovaskulární systém. Estrogenová terapie zvyšuje riziko venózních tromboembolických komplikací. Riziko vzniku arteriálních trombóz, včetně ischemické nemoci srdce není jednoznačně prokázáno. Větší dávky, které se používaly k léčbě karcinomu prostaty u mužů, nebo u žen k potlačení laktace, způsobovaly hypertenzi a rozličné tromboembolické komplikace (infarkt myokardu, plicní embolii, iktus). Tyto nežádoucí účinky se podle některých studií vyskytují i při používání kontraceptiv. Zvýšený výskyt tromboembolických komplikací se objevil zejména v souvislosti s používáním první generace kontraceptiv s obsahem estrogenů víc než 80 µg. Zavedení nových kontraceptiv s nízkými dávkami estrogenů zřetelně snížilo incidenci tromboembolických komplikací. Ačkoli kontraceptiva způsobují signifikantní změny více hemostatických faktorů, povětšině jde o změny v rozsahu normálních hodnot a jejich klinický význam je sporný. Zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění může souviset s indukcí syndromu inzulínové rezistence, t.j. kombinace hyperinzulinemie, snížené glukózové tolerance, hypertriglyceridemie, snížené koncentrace lipoproteinů s vysokou hustotou a zvýšené koncentrace lipoproteinů s nízkou hustotou a hypertenze. V závislosti na typu použitých steroidů a na dávce, orální kontraceptiva mohou indukovat vznik všech charakteristik syndromu inzulínové rezistence. Snížení obsahu estrogenů a modifikace progesteronové složky vedly k odstranění nežádoucího vlivu na lipoproteiny s vysokou hustotou a na krevní tlak. Riziko vzniku hypertriglyceridémie a inzulínové rezistence, způsobené zejména estrogeny, však zůstalo. Zdá se však, že pozitivní účinky estrogenů na cévní stěnu převažují nad některými nežádoucími metabolickými účinky. Substituční estrogenová terapie však pravděpodobně není spojena se zvýšeným rizikem vzniku hypertenze a tromboembolických komplikací. Vliv estrogenů na kardiovaskulární systém nezávisí jen na dávce a délce terapie, ale také na pohlaví pacienta a u žen, i jsou-li před nebo po menopauze. U mužů podávání estrogenů v indikaci karcinomu prostaty bylo spojeno se zvýšenou kardiovaskulární mortalitou. U žen, které dostávaly estrogeny spolu s progesterony jako orální kontraceptiva se zvýšila incidence kardiovaskulárních onemocnění. Naopak, více studií naznačuje protektivní úlohu estrogenů u žen po menopauze.
Těžké nebo ireverzibilní nežádoucí účinky. V průběhu terapie estradiolem se může vyskytnout závažné abnormální děložní krvácení. Je nutná endometriální biopsie k vyloučení přítomnosti karcinomu. Při aplikaci mužům (terapie karcinomu prostaty) třeba počítat s feminizací (gynekomastie, inhibice spermatogenezy, ztráta libida, impotence).
Symptomatické nežádoucí účinky. Všechny estrogenové preparáty mohou zejména na začátku léčby způsobit lehké nežádoucí účinky jako napětí a hypertrofii prsů, mastalgii, slabé vaginální krvácení, retenci sodíku a tekutin, zvyšování tělesné hmotnosti, bolesti hlavy, parestézie a nauzeu. Tyto účinky závisí na dávce a často spontánně vymizí při dlouhodobé terapii. Jen zřídka jsou důvodem k přerušení terapie. Intramuskulární podání může v některých případech tyto symptomy odstranit. Vysoké dávky zejména po perorálním podání navíc mohou způsobit depresi, nauzeu, anorexii, průjem, zvracení, edémy a kožní změny (chloazmu, urtikarii, různé erupce, erythema multiformae a nodosum, ojediněle Stevens-Johnsonův syndrom). U dětí je možnost předčasného uzavření epifyzárních štěrbin. Po přerušení podávání estrogenů často nastává děložní krvácení.
Jiné účinky. Estradiol významným způsobem ovlivňuje metabolizmus jater (syntézu proteinů, včetně vazebných proteinů a koagulačních faktorů, metabolizmus sacharidů, lipidů a tvorbu žluči). Zejména perorální preparáty mohou zvýšit syntézu lipoproteinů s vysokou hustotou a ostatních proteinů syntetizovaných v játrech, zvýšit syntézu hemu a porfyrinu a riziko vzniku porfyrie, zvýšit hladinu angiotenzinu a krevní tlak, způsobit hyperkoagulabilitu snížením aktivity antitrombinu III. a indukcí zvýšené hepatální syntézy krevních koagulačních faktorů, zvýšit saturační biliární index a zvýšit tak riziko vzniku žlučových kamenů. Parenterální podání (i transdermální) tyto účinky nemá. Zdá se však, že alespoň po dobu prvních 4 měsíců léčby nemá parenterální podání ani tak výrazný pozitivní vliv na lipoproteiny jako orální preparáty. Současná aplikace progesteronu pozitivní účinky estrogenů na krevní lipidy antagonizuje. Tolerance glukózy může být mírně redukována, ačkoli vznik manifestního diabetu je nepravděpodobný. Mohou se vyskytnout hyperkalcémie a různé alergické reakce.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)