Příznaky a závažnost
Náhodné předávkování enoxaparinem sodným po intravenózním, mimotělním či podkožním podání může vést ke krvácivým komplikacím.
Antidota a léčení
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním protaminu. Dávka protaminu závisí na dávce aplikovaného enoxaparinu sodného, 1 mg protaminu neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU (1 mg) enoxaparinu sodného, pokud byl enoxaparin podán během 8 předchozích hodin. Jestliže byl enoxaparin podán před více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na 100 anti-Xa IU (1 mg) enoxaparinu sodného (viz informace pro užití pro protaminové soli). Po uplynutí 12 hodin od injekce enoxaparinu sodného se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek enoxaparinu sodného (maximálně kolem 60%). Při rozhodování o nezbytnosti a dalším dávkování protaminu lze spíše než z výsledku anti-Xa a anti-II vycházet z klinické odpovědi pacienta. Lékař by měl také uvážit, že se množství enoxaparinu v organismu sníží po 8 hodinách na 50 % a po 12 hodinách na 33 % nebo méně. Dávku protaminu je třeba upravit v závislosti na době od aplikace enoxaparinu.
(cs)