salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antimykotikum pro systémové použití, derivát triazolu.
ATC kód: J02A C02
Mechanismus účinku
Itrakonazol inhibuje fungální 14-α-demethylázu, což má za následek depleci ergosterolu a přerušení membránové syntézy ze strany plísně.
Vztah FK/FD
Vztah FK/FD pro itrakonazol a pro triazoly obecně je špatně znám a je komplikovaný kvůli omezeným znalostem antifungální farmakokinetiky.
Mechanismus(y) rezistence
Zdá se, že se rezistence plísní na azoly vyvíjí pomalu a je často výsledkem několika genetických mutací. Popisované mechanismy jsou následující:
nadměrná exprese ERG11 , genu, který kóduje 14-α-demethylázu (cílový enzym);
bodové mutace v ERG11 , které vedou ke snížené afinitě 14-α-demethylázy k itrakonazolu;
nadměrná exprese přenašeče léčiva, což má za následek zvýšený efflux itrakonazolu z buněk plísní (tj., odstranění itrakonazolu z jeho cíle);
zkřížená rezistence. Zkřížená rezistence mezi příslušníky třídy azolových léčiv byla pozorována u druhů Candida , ačkoliv rezistence na jednoho člena třídy nezbytně neznamená rezistenci na jiné azoly.
Hraniční koncentrace
Hraniční koncentrace pro itrakonazol nebyly u plísní pomocí metod EUCAST dosud stanoveny.
Pomocí metod CLSI byly stanoveny hraniční koncentrace itrakonazolu pouze pro druhy Candida z povrchových mykotických infekcí. Hraniční koncentrace CLSI jsou: citlivost (0,125 mg/l a rezistence ≥ 1 mg/l.
Prevalence získané rezistence u vybraného druhu se může lišit podle zeměpisné lokality a času a zejména při léčbě těžkých infekcí je třeba mít k dispozici lokální informace o rezistenci. V případě potřeby je nutné vyhledat expertní radu, když bude lokální prevalence rezistence taková, že využití látky bude problematické přinejmenším u některých typů infekcí.
Citlivost plísní in vitro na itrakonazol závisí na velikosti inokula, teplotě inkubace, růstové fázi plísní a použitého kultivačního média. Proto se minimální inhibiční koncentrace itrakonazolu mohou měnit v širokém spektru. Citlivost v následující tabulce je založena na MIC90 < 1 mg itrakonazolu/l. Mezi citlivostí in vitro a klinickou účinností není žádná korelace.
Běžně citlivé druhy
Aspergillus spp.2
Blastomyces dermatitidis 1
Candida albicans
Candida parapsilosis
Cladosporium spp.
Coccidioides immitis 1
Cryptococcus neoformans
Epidermophyton floccosum
Fonsecaea spp. 1
Geotrichum spp.
Histoplasma spp.
Malassezia (dříve Pityrosporum) spp.
Microsporum spp.
Paracoccidioides brasiliensis 1
Penicillium marneffei 1
Pseudallescheria boydii
Sporothrix schenckii
Trichophyton spp .
Trichosporon spp.
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Candida glabrata 3
Candida krusei
Candida tropicalis 3
Přirozeně rezistentní mikroorganismy
Absidia spp .
Fusarium spp.
Mucor spp.
Rhizomucor spp.
Rhizopus spp.
Scedosporium proliferans
Scopulariopsis spp.
1 Tyto organismy mohou být zjištěny u pacientů, kteří se vrátili z cest mimo Evropu.
2 Byly hlášeny kmeny Aspergillus fumigatus rezistentní na itrakonazol.
3 Přírozená přechodná citlivost.
(cs)
|