salt:hasText
| - Při testech, do nichž se zapojili zdraví dobrovolníci, jimž byl podáván i.v. itrakonazol, bylo pozorováno tranzitorní asymptomatické snížení ejekční frakce levé srdeční komory. Tento stav se vyřešil před následující infúzí. Klinický význam těchto výsledků pro perorální podávání itrakonazolu není známý.
Ukázalo se, že itrakonazol má negativní inotropní účinek a itrakonazol 100 mg byl spojován s hlášeními kongestivního srdečního selhání. Srdeční selhání bylo častěji hlášeno mezi spontánními hlášeními při celkové denní dávce 400 mg než u pacientů s nižšími celkovými denními dávkami, což naznačuje, že riziko srdečního selhání by se mohlo s celkovou denní dávkou itrakonazolu zvyšovat.
Blokátory kalciového kanálu mají negativní inotropní účinky, které se mohou přičítat k účinkům itrakonazolu (viz bod 4.5).
Itrakonazol má potenciál k důležitým interakcím s jinými léčivy. (viz bod 4.5)
Ženy v plodném věku by měly během léčby itrakonazolem a až 4 týdny po léčbě používat účinnou antikoncepci (viz bod 4.6).
Snížení množství žaludeční kyseliny: Snížené množství žaludeční kyseliny zhorší vstřebávání itrakonazolu. U pacientů léčených neutralizátory žaludeční kyseliny (např. hydroxidem hlinitým), se tato léčiva musí podávat dvě či více hodin před itrakonazolem. U pacientů s achlorhydrií, což jsou někteří pacienti trpící AIDS a pacienti užívající supresory vylučování kyseliny, například antagonisty H2 nebo inhibitory protonové pumpy, by se měl itrakonazol užívat s kolovým nápojem.
Byly hlášeny velmi vzácné případy závažné hepatotoxicity včetně některých případů smrtelného selhání funkce jater po léčbě itrakonazolem. Většina těchto případů byla hlášena u pacientů s již dříve existujícím onemocněním jater nebo léčených na systémové infekce a u pacientů s jinými onemocněními a/nebo užívajícími jiná hepatotoxická léčiva. Někteří pacienti neměli žádné faktory chronického onemocnění jater. Několik případů bylo pozorováno během prvního měsíce léčby včetně několika případů v prvním týdnů. Při léčbě pacientů itrakonazolem je zapotřebí zvážit sledování funkce jater. Pacienti musí být poučeni, aby hlásili známky a příznaky hepatitidy, jako jsou anorexie, nauzea, zvracení, únava, bolest břicha nebo tmavá moč. Pokud pacienti uvedou kterýkoliv z těchto symptomů, léčba se musí okamžitě pozastavit a musí se provést testy na měření funkce jater. Léčba by se neměla zahajovat u pacientů, kteří mají zvýšený obsah jaterních enzymů, aktivní onemocnění jater nebo kteří trpí toxicitou jater na jiná léčiva, pokud očekávaný prospěch léčby itrakonazolem nepřeváží nad riziky jaterních lézí. V tomto případě se musí pečlivě sledovat hladiny jaterních enzymů.
Porucha funkce jater: Itrakonazol se v zásadě metabolizuje v játrech. Biologická dostupnost perorálně podávaného itrakonazolu u pacientů s cirhózou bude poněkud snížená. Terminální poločas se významně zvyšuje. Hladiny itrakonazolu v plazmě je nutno sledovat a dávky upravovat podle potřeby.
Pokud se u pacienta objeví neuropatie, kterou lze připsat na vrub itrakonazolu, léčba se musí okamžitě přerušit.
Selhání ledvin: Biologická dostupnost perorálně podávaného itrakonazolu u pacientů s ledvinovým selháním bude poněkud snížená. Hladiny itrakonazolu v plazmě je nutno sledovat a dávky upravovat podle potřeby.
Nejsou k dispozici žádné informace o zkřížené hypersenzitivitě na itrakonazol a jiná azolová antimykotika. Při předepisování tobolek itrakonazolu pacientům citlivým na jiné azoly je nutné postupovat opatrně.
U některých pacientů s narušenou imunitou (např., neutropenie, AIDS nebo transplantace orgánů) se může perorální biologická dostupnost tobolek Itraconazol Universal Farma snížit.
Při souběžném podávání itrakonazolu a látek blokujících kalciový kanál (viz bod 4.5) je zapotřebí postupovat opatrně.
Pacienti s život ohrožujícími formami systémových mykóz: Kvůli hodnotám PK itrakonazolu (viz bod 5.2) se perorálně podávané tobolky nedoporučují jako počáteční léčba u pacientů se závažnými, život ohrožujícími systémovými mykózami.
Pacienti s AIDS : U pacientů s AIDS léčených kvůli systémovým mykózám, jako jsou sporotrichóza, blastomykóza nebo kryptokokóza, a u nichž je přítomno riziko relapsu, je zapotřebí zvážit nutnost provedení zajišťovací terapie.
Toto léčivo obsahuje sacharózu. Tento léčivý přípravek nesmí užívat pacienti se vzácnou hereditární intolerancí fruktózy, patologiemi intolerance, s malabsorpcí sacharózy – izomaltózy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy.
(cs)
|