| salt:hasText
| - Těhotenství
Rizika obecně spojená s antiepileptiky
Ženy v plodném věku by měly konzultovat odborníka. Pokud žena plánuje těhotenství, je nutno přehodnotit nutnost antiepileptické léčby. Je třeba vyhnout se náhlému vysazení antiepileptické léčby, neboť by mohlo dojít k průlomovým záchvatům s možnými závažnými důsledky pro ženu a nenarozené dítě.
Některá antiepileptika mohou vyvolávat nedostatek folátů. Doporučuje se podávání folátů v dávce obvyklé u těhotných žen (5 mg kyseliny listové/den). Je třeba provést prenatální diagnostické testy (ultrazvuk a měření alfa-fetoproteinu) k časné diagnostice poškození.
Rizika spojená s valproátem
U lidí existují důkazy, že kyselina valproová může mít škodlivé účinky na plod, zejména při expozici v prvním trimestru těhotenství. U novorozenců, narozených matkám, které užívají antiepileptika, dochází k vývojovým vadám častěji než u ostatních novorozenců. U matek, léčených kyselinou valproovou v monoterapii je riziko abnormalit 2 až 3-krát vyšší než u těhotných žen, které netrpí epilepsií. V tomto ohledu má u lidí kyselina valproová souvislost zejména s výskytem spina bifida (odhad rizika 1 až 2 %) a dalších abnormalit včetně kraniofaciálních defektů a malformací srdce a končetin. Zdá se, že riziko škodlivých účinků na plod je vyšší u léčby kombinacemi antiepileptik než při léčbě monoterapií.
Pokud se kyselina valproová podává matce až do konce těhotenství, mohou se u novorozence vyskytnout příznaky z vysazení.
Pokud je to možné, je třeba v těhotenství dát přednost monoterapii. Je třeba podávat nejnižší účinné dávky kyseliny valproové, rozdělené do dílčích dávek a pokud to lze, ve formě přípravků s prodlouženým uvolňováním, aby se zabránilo příliš vysokým maximálním plazmatickým hladinám. Abnormální výsledky těhotenství bývají spojené s vyšším celkovým denním dávkováním a velikostí jednotlivé dávky. Existují důkazy, že vysoké maximální hladiny v plazmě a velikost jednotlivé dávky mají souvislost s defekty nervové trubice.
Je nutno monitorovat plazmatické koncentrace, protože v časné a pozdní fázi těhotenství byly zaznamenány značné rozdíly v plazmatických hladinách navzdory stejným dávkám léčiva. Při plazmatických hladinách nad 70 (g/ml a denních dávkách nad 1000 mg byl zaznamenán vyšší výskyt malformací.
U novorozenců matek užívajících valproát během těhotenství byly zaznamenány velmi vzácné případy hemorhagického syndromu. Tento hemorhagický syndrom souvisí s hypofibrinémií; byla zaznamenána i afibrinémie, která může skončit fatálně. Tyto hypofibrinémie zřejmě souvisí s poklesem množství koagulačních faktorů. Tento syndrom je třeba v každém případě odlišit od poklesu faktorů závislých na vitaminu K, způsobeného fenobarbitonem a induktory enzymů.
U novorozenců je tedy třeba vyšetřit příslušné parametry: počet trombocytů, plazmatickou hladinu fibrinogenu, koagulační faktory a srážlivost.
Kojení
Kyselina valproová se vylučuje v nízkých koncentracích do mateřského mléka. Výhody kojení je třeba porovnat s (malou) pravděpodobností nežádoucích účinků u novorozence. Matky léčené kyselinou valproovou mohou kojit za předpokladu, že kontrolují, zda se u kojence nevyskytují nežádoucí účinky (jako je ospalost, obtížné sání mléka, zvracení, petechie).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)