salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Širokospektré systémové antibiotikum ze třetí generace cefalosporinů (ostatní beta-laktamová antibiotika).
ATC skupina: J01DA13.
Ceftriaxon je semisyntetické cefalosporinové antibiotikum třetí generace pro parenterální podání. Působí baktericidně na četné gramnegativní a grampozitivní bakterie.
Baktericidní účinnost ceftriaxonu je dána inhibicí syntézy buněčné stěny.
Kritické hodnoty koncentrací
V souladu s NCCLS (US National Committee on Clinical Laboratory Standards) byly r. 2002 pro ceftriaxon definovány (v μg/ml) tyto kritické hodnoty MIK (minimálních inhibičních koncentrací) (C: citlivé, S: středě citlivé, R: rezistentní):
C S R
Enterobacteriaceae ≤ 8 16-32 ≥ 64
Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter spp. aj.
non-Enterobacteriaceae ≤ 8 16-32 ≥ 64
Staphylococcus spp. ≤ 8 16-32 ≥ 64
Haemophilus spp. ≤ 2
Neisseria gonorrhoeae ≤ 0,25
Staphylococcus pneumoniae ( meningitidový izolát ≤ 0,5 1 ≥ 2
Staphylococcus pneumoniae (non-meningitidový izolát) ≤ 1 2 ≥4 Streptococcus viridans ≤ 1 2 ≥ 4
Citlivost
Prevalence rezistentních vybraných druhů se může různit geograficky i v čase a je potřebné získat lokální informace o rezistenci zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby je nutno vyhledat poradu s expertem, jestliže místně převládající rezistence je takového charakteru, že užitečnost léčiva je alespoň při některých typech infekcí sporná.
Druhy
Citlivé
Grampozitivní aerobi
Staphylococcus spp. koaguláza-negativní
Staphylococcus aureus
Streptococcus spp .
Streptococcus pyogenes *
Streptokoky skupiny B (včetně Streptococcus agalactiae )
Streptococcus pneumoniae *
Viridující streptokoky*
Gramnegativní aerobi
Citrobacter spp .
Citrobacter diversus
Citrobacter freundii
Escherichia coli*
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae*
Klebsiella spp .
Klebsiella pneumoniae*
Klebsiella oxytoca*
Moraxella catarrhalis*
Morganella morganii
Neisseria gonorroeae*
Neisseria meningitidis
Proteus mirabilis
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Salmonella spp .
Serratia spp .
Serratia marcescens
Shigella spp.�
Středně citlivé
Grampozitivní aerobi
Staphylopcoccus epidermidis *
Gramnegativní aerobi
Enterobacter spp .
Enterobacter aerogenes*
Entetrobactetr cloacae*
Rezistentní
Grampozitivní aerobi
Enterococcus spp.
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium
Listeria monocytogenes
Methicilin-rezistentní Staphylococcus spp.
Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus .
Grampozitivní anaerobi
Clostridium difficile
Gramnegativní aerobi
Aeromonas spp.
Achrmobacter spp.
Acinetobacter spp.
Alcaligenes spp.
Flavobacterium spp.
Legionella spp.
Proteus vulgaris*
Pseudomonas spp.
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobi
Bacteroides fragilis
Bacteroides spp
Jiné
Chlamydie
Mykobakterie
Mycoplasma
Rickettsia spp.
* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty v průkazně indikovaných případech.
Další informace: Methicilin-rezistentní a oxacilin-rezistentní stafylokoky (MRSA) jsou rezistentní na všechna běžně dostupná beta-laktamová antibiotika včetně ceftriaxonu.
Penicilin-rezistentní Streptococcus pneumoniae je zkříženě rezistentní na cefalosporiny, např. na ceftriaxon.
Kmeny Klebsiella spp. a Escherichia coli vytvářející ESBLs (extended spectrum beta-lactamase, beta-laktamázu s rozšířeným spektrem) mohou být klinicky rezistentní na terapii cefalosporiny navzdory zřetelné citlivosti in vitro , a je nutno považovat je za rezistentní.
Některé kmeny Enterobacter spp., Citrobacter freundii, Morganella spp., Serratia spp. a Providencia spp. vytvářejí indukovatelné, chromosomově kódované cefalosporinázy. Indukce anebo trvalá dereprese těchto chromosomově kódovaných beta-laktamáz v průběhu expozice cefalosporinům anebo po ní vyústí v rezistenci na všechny běžně dostupné cefalosporiny. Od použití ceftriaxonu při infekcích vyvolaných těmito patogeny je třeba odradit, zejména jsou-li po ruce jiné možnosti.
Rezistence
Ceftriaxon může být účinný proti mikrobům vytvářejícím některé typy beta-laktamázy, např. TEM-1. Inaktivují jej však beta-laktamázy, schopné účinně hydrolyzovat cefalosporiny, jako např. četné beta-laktamázy s rozšířeným spektrem a chromosomově kódované cefalosporinázy, např. enzymy typu AmpC.
Nedá se očekávat, že by ceftriaxon byl účinný proti většině bakterií, jejichž proteiny vázající penicilin mají k beta-laktamovým antibiotikům sníženou afinitu. Rezistence může být způsobena také bakteriálními efluxními pumpami pro léčivo anebo neprostupností (inpermeabilitou). Jediný mikroorganismus může disponovat více než jedním z těchto čtyř mechanismů rezistence.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce po intramuskulárním podání
Biologická dostupnost ceftriaxonu po intramuskulárním podání je 100%.
Distribuce
Po intravenózním podání ceftriaxon rychle difunduje do tkáňových tekutin, kde – po použití doporučeného dávkování – je dosaženo baktericidních koncentrací na dobu nejméně 24 hodin.
Průnik do cerebrospinálního likvoru:
U dětí a kojenců po difuzi zánětlivými mozkovými plenami je v likvoru dosaženo v průměru 17 % koncentrace v plazmě. To je přibližně čtyřikrát více než po difúzi nezanícenými mozkovými plenami. V cerebrospinálním likvoru byly naměřeny koncentrace ceftriaxonu >1,4 μg/ml za 24 hodin po intravenózním podání ceftriaxonu v dávkách 50-100 mg/kg.
U dospělých pacientů s meningitidou je po podání ceftriaxonu v dávce 50 mg na kg tělesné hmotnosti dosaženo v likvoru koncentrace, která od 2 do 24 hodin po podání několikanásobně převyšuje koncentrace minimálně nutné pro inhibici růstu většiny mikrobů vyvolávajících meningitidu. Po 24 hodinách koncentrace v likvoru poklesla na 1 μg/ml.
Ceftriaxon rychle přestupuje do mateřského mléka a mizí z něho opět s eliminačním poločasem 12-17 hodin. Koncentrace v mateřském mléce dosahuje přibližně 3-4 % koncentrace v séru matky (0,5-0,7 μg/ml po dávce 1 g).
Přestup ceftriaxonu do mateřského mléka má jen malý klinický význam, zejména proto, že se špatně absorbuje po perorálním podání.
Ceftriaxon rychle přestupuje do pupečníkové krve a do amniotické tekutiny. Dosažené koncentrace (přibližně 20 μg/ml resp. 15 μg/ml po intravenózním podání 2 g) jsou pravděpodobně dostatečně vysoké pro terapii maternofetálních infekcí.
Vazba na proteiny
V plazmě je ceftriaxon reverzibilně vázán na plazmatické proteiny, zejména na albumin. Procento vazby se snižuje se zvyšujícími se koncentracemi ceftriaxonu, tj. 95 % je vázáno při koncentracích nižších než 100 μg/ml, 85 % je vázáno při koncentracích 300 μg/ml.
Metabolismus
Ceftriaxon se střevní florou přeměňuje na neúčinné metabolity.
Eliminace
Ceftriaxon se vylučuje ve formě nezměněné látky ledvinami (60 %) a játry (40 %). Za jednu až tři hodiny po intravenózním podání 1 g ceftriaxonu je koncentrace ceftriaxonu ve žluči 600-900 μg/ml. Koncentrace ve tkáních žlučníku je 80 μg/ml.
Zvláštní skupiny pacientů
Poločas v séru se u zdravých dospělých se pohybuje mezi zhruba 6-9 hodinami. U novorozenců a kojenců do tří dnů věku je poločas v séru asi 16 hodin, od 9 do 30 dní věku asi 9 hodin.
U osob starších než 75 let je průměrný eliminační poločas obvykle 2-3krát delší než u mladších dospělých.
U pacientů s terminální renální insuficiencí je poločas v séru významně prodloužen na zhruba 14 hodin. Při současné insuficienci nebo současných poruchách ledvin i jater se musí koncentrace ceftriaxonu v plazmě monitorovat v pravidelných intervalech a v případě potřeby upravit dávkování.
Studie in vitro ukázaly, že ceftriaxon může vytěsnit bilirubin z vazby na sérový albumin. Použití ceftriaxonu při léčbě novorozenců se žloutenkou, zejména narozených předčasně, je kontraindikováno, protože je riziko vzniku bilirubinové encefalopatie (viz bod 4.3).
Při poruše renálních funkcí se zvyšuje sekrece ceftriaxonu žlučí; při poruše jaterních funkcí se zvyšuje vylučování ledvinami. V obou případech je eliminační poločas prodloužen jen slabě. U pacientů s poruchou jak renálních, tak jaterních funkcí může být poločas prodloužen.
Farmakokinetika ve speciálních klinických situacích
V prvním týdnu života je 80 % dávky vylučováno močí. Po prvním měsíci života toto procento klesá na podobnou úroveň, jako mají dospělí. U dětí mladších 8 dní je průměrný poločas eliminace obvykle 2-3krát delší než u mladých dospělých.
(cs)
|