| salt:hasText
| - Antagonisté kalcia, jako je verapamil a v menší míře diltiazem, mají negativní vliv na kontraktilitu a AV vedení. Stejně jako ostatní betablokátory musí být esmolol používán se zvýšenou opatrností v kombinaci s verapamilem u pacientů se zhoršenou funkcí komor. Tato kombinace by neměla být podávána pacientům s poruchou vedení srdečního vzruchu a esmolol by neměl být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu.
Antagonisté kalcia, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat riziko hypotenze. U pacientů se srdeční insuficiencí a u pacientů, kteří jsou léčeni antagonisty kalcia, může léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku přípravku Esmocard LYO a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití esmololu a antiarytmik třídy I (jako je např. disopyramid nebo chinidin) a také amiodaronu může zvyšovat účinek na dobu AV převodu a vyvolat negativně inotropní účinek.
Současné použití esmololu a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Betaadrenergní blokáda může chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie).
Anestetika
V situacích, při nichž je stav objemu u pacienta nejistý anebo jsou souběžně používána různá antihypertenziva, může dojít k atentuaci reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Přetrvávající podávání betablokátorů snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou pacientovi podávány betablokátory navíc k esmololu, musí být o této skutečnosti informován anesteziolog. V přítomnosti esmololu může být zvýšen hypotenzní účinek inhalačních anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby zůstala zachována potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku Esmocard LYO s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv, barbiturátů a fenotiazinů, jakož i dalších antihypertenziv může zvýšit hypotenzní účinek. Dávkování přípravku Esmocard LYO je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
Sympatomimetika mohou oslabit účinek betaadrenergních blokátorů.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem Esmocard LYO a přípravky způsobujícími depleci katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu hypotenze nebo významné bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální hypotenzi.
Současné použití klonidinu a betablokátorů zvyšuje riziko vzniku "rebound" hypertenze. V případě použití klonidinu společně s neselektivními betablokátory, jako je např. propranolol, je třeba pokračovat v léčbě klonidinem po určitou dobu od vysazení betablokátorů.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem Esmocard LYO a warfarinem prokázaly, že současné podání přípravku Esmocard LYO a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu. Koncentrace přípravku Esmocard LYO však byly při podávání s warfarinem neprůkazně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku Esmocard LYO zdravým dobrovolníkům bylo v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu v krvi. Kombinace digitalisových glykosidů a přípravku Esmocard LYO může prodloužit dobu AV převodu. Digoxin neovlivnil farmakokinetiku přípravku Esmocard LYO.
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku Esmocard LYO u normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny přípravku Esmocard LYO v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %, avšak žádné jiné farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku Esmocard LYO na trvání neuromuskulární blokády navozené suxametonium chloridem. Nástup neuromuskulární blokády po suxametonium chloridu nebyl přípravkem Esmocard LYO ovlivněn, avšak trvání neuromuskulární blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut.
Interakce pozorované ve studiích warfarinu, digoxinu, morfinu a suxametonium chloridu neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku Esmocard LYO by přesto měla být titrována ze zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem, morfinem či suxametonium chloridem.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)