| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: vazodilatancia.
ATC kód: C08CA01 – blokátory kalciových kanálů.
Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátorem pomalých kalciových kanálů), inhibuje tedy transmembránový transport kalciových iontů do buněk hladkého svalstva cévních stěn a do srdečních buněk.
Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin omezuje rozsah ischemického poškození myokardu dvěma mechanismy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (“afterload”), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence přitom zůstává stabilní, snížení dotížení vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.
2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris) a s vazokonstrikcí koronárních tepen v důsledku kouření.
U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování jedenkrát denně klinicky významně snižuje krevní tlak. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.
U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a 1 mm depresí úseku ST na EKG, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu.
Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.
Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy, ani změny jejich plazmatických koncentrací; aplikace amlodipinu je vhodná i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.
Použití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)
Účinky amlodipinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu, progresi koronární aterosklerózy a aterosklerotické změny karotických tepen byly studovány ve studii “Prospective Randomized Evaluation of the Vascular Effects of Norvasc Trial (PREVENT – studie sponzorovaná spol. Pfizer)”. V této multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii bylo po dobu 3 let sledováno 825 pacientů s angiograficky potvrzenou aterosklerózou koronárních tepen. Do studie byli zahrnuti pacienti s předchozím infarktem myokardu (45 %), perkutánní transluminální koronární angioplastikou (PTCA) v úvodu do studie (42 %) nebo anamnézou anginy pectoris (69 %). Závažnost ischemické choroby srdeční sahala od postižení jedné z tepen (45 % pacientů) až k postižení více jak 3 tepen (21 %). Nemocní s nekontrolovanou hypertenzí (DTK > 95 mm Hg) byli vyloučeni ze studie. Významné kardiovaskulární příhody byly posuzovány komisí odborníků zaslepeně. Ačkoli nebyly pozorovány žádné účinky na rychlost postupu změn na koronárních arteriích, amlodipin zastavil progresi ztlušťování karotické intimy-medie. Ve skupině léčené amlodipinem bylo pozorováno signifikantní snížení (-31 %) kombinovaného endpointu skládajícího se z hodnocení úmrtí na kardiovaskulární příhody, infarktu myokardu, cévních mozkových příhod, PTCA, počtu koronárních by-passů (CABG), hospitalizace pro nestabilní anginu či zhoršení městnavé slabosti srdeční. Ve skupině léčené amlodipinem bylo také pozorováno signifikantní snížení (-42 %) počtu revaskularizačních výkonů (PTCA nebo CABG) a méně hospitalizací pro nestabilní anginu pectoris (-33 %) než ve skupině léčené placebem.
Použití u nemocných se srdečním selháním
Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II-IV podle NYHA podstoupili zátěžový test ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.
Z placebem kontrolované studie (PRAISE) vyplynulo, že u pacientů s chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory po podání amlodipinu nedošlo ke vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selháním NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo bez objektivních nálezů ukazujících na probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)