| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: DALŠÍ SYSTÉMOVÉ PŘÍPRAVKY PRO OBSTRUKČNÍ CHOROBU PLIC, Antagonista leukotrienových receptorů
ATC kód: R03DC03
Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy uvolňované z různých buněk, včetně žírných buněk a eosinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLT1) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalstva dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eosinofilů a některých kmenových buněk myeloidní řady). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a patofyziologií astmatu a alergické rinitidy. Při astmatu mezi leukotrieny zprostředkované účinky patří řada reakcí dýchacích cest včetně bronchokonstrikce, sekrece hlenu, vaskulární permeability a zmnožení eosinofilů. Při alergické rinitidě se po expozici alergenem z nosní sliznice uvolňují jak během časné, tak i pozdní fáze reakce CysLT a souvisí s příznaky alergické rinitidy. Bylo zjištěno, že intranazální provokace CysLT zvyšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje příznaky ucpání nosu.
Montelukast je sloučenina aktivní po perorálním podání, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na CysLT1 receptor. V klinických studiích montelukast inhibuje bronchokonstrikci vyvolanou inhalací LTD4 v dávkách již od 5 mg. Bronchodilatace byla pozorována během 2 hodin po perorálním podání. Bronchodilatační účinek vyvolaný beta-agonisty se doplňuje s účinkem vyvolaným montelukastem. Léčba montelukastem inhibuje jak časnou tak pozdní fázi bronchokonstrikce vyvolanou působením antigenu. V porovnání s placebem, jak u dospělých tak dětských nemocných, vyvolával montelukast snížení počtu periferních eosinofilů. V samostatné studii léčba montelukastem významně snížila množství eosinofilů v dýchacích cestách (jak bylo změřeno ve sputu) a v periferní krvi zatímco potlačila klinické příznaky astmatu.
Ve studii u dospělých 10 mg montelukastu v porovnání s placebem jednou denně prokázalo významné zlepšení parametru ranního FEV1 (10,4% proti 2,7% změny z výchozích hodnot). AM vrcholová výdechová rychlost (PEFR) (24,5 L/min, proti 3,3 L/min změny z výchozích hodnot), a významně snížila celkové užívání beta-agonistů (-26,1% proti -4,6% změny z výchozích hodnot). Zlepšení v pacientem udávaném stavu denních i nočních příznaků astmatu bylo významně lepší než u placeba.
Studie u dospělých ukázala schopnost montelukastu doplňovat klinický účinek inhalovaných kortikosteroidů (% změny z výchozích hodnot pro inhalovaný beclomethason plus montelukast proti beclomethasonu navzájem pro FEV1: 5,43% proti 1,04%; užívání beta-agonistů: -8,7% proti 2,64%). V porovnání s inhalovaným beclomethasonem (200 mcg dvakrát denně pomocí spaceru), prokázal montelukast rychlejší počátečnou odpověď, ačkoli na konci 12týdenní studie vykázal beclomethason vyšší průměrný terapeutický účinek (% změny z výchozích hodnot pro montelukast proti beclomethasonu navzájem pro FEV1: 7,49% proti 13,3%; užívání beta-agonistů: -28,28% proti -43,89%). V porovnání s beclomethasonem nicméně vysoké procento nemocných léčených montelukastem docílilo obdobné klinické odezvy (např. 50% nemocných léčených beclomethasonem docílilo zlepšení v parametru FEV1 přibližně 11% nebo více změny z výchozích hodnot, zatímco u nemocných léčených montelukastem docílilo stejné odezvy 42%).
Klinická studie byla provedena ke zhodnocení montelukastu při symptomatické léčbě sezónní alergické rinitidy u dospělých astmatických pacientů starších 15 let se současnou sezónní alergickou rinitidou. V této studii podání 10mg tablet montelukastu jednou denně prokázalo proti placebu statisticky významné zlepšení ve výsledku denních příznaků rinitidy (Daily Rhinitis Symptoms). Výsledky denních příznaků rinitidy jsou průměrem výsledků denních příznaků rinitidy (Day-time Nasal Symptoms) (střední hodnoty kongesce nosu, rýma, kýchání, svědění nosu) a výsledku nočních příznaků rinitidy (Night-time Nasal Symptoms) (střední hodnoty kongesce nosu po probuzení, obtíže s usínáním a výsledky nočních probouzení). Komplexní hodnocení alergické rinitidy pacienty a lékaři se při srovnání s placebem významně zlepšilo. Hodnocení účinnosti na příznaky astmatu nebylo primárním cílem této studie.
V 8týdenní studii u dětských nemocných ve věku od 6 do 14 let byl montelukast v dávce 5 mg jednou denně porovnán s placebem; významně zlepšil respirační funkce (FEV1 8,71% proti 4,16% změny z výchozích hodnot; AM PFER 27,9 L/min. proti 17,8 L/min. změna z výchozích hodnot) a snížilo „dle potřeby“použití beta-agonistů (-11,7% proti +8,2% změny z výchozích hodnot).
Významné snížení námahou indukované bronchokonstrikce (EIB) bylo dokladováno v 12týdenní studii u dospělých (maximální pokles FEV1 22,33% pro montelukast a 32,40% pro placebo; doba do obnovy během 5% výchozí hodnoty FEV1 44,22 min proti 60,64 min). Tento účinek byl v průběhu 12 týdenní studie konzistentní. Snížení EIB byl prokázán rovněž v krátkodobé studii dětských nemocných (nejvyšší pokles FEV1 18,27% proti 26,11%; doba do obnovy během 5% výchozí hodnoty FEV1 17,76 min proti 27,98 min). Účinek byl v obou studiích prokazován na konci jednodenního dávkovacího intervalu.
U astmatických pacientů citlivých na aspirin příjímání inhalačních a/nebo perorálních kortikosteroidů současně s léčbou montelukastem nebo placebem vedlo k významnému zlepšení příznaků astmatu (FEV1 8,55% proti -1,74% změny z výchozích hodnot a snížení celkového užívání beta-agonistů -27,78% proti 2,09% změny z výchozích hodnot).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)