salt:hasText
| - Epirubicin se používá především v kombinaci s dalšími cytotoxickými léčivými přípravky. Může se projevit aditivní toxicita, a to především v souvislosti s kostní dření/hematologickými a gastrointestinálními účinky (viz bod 4.4).
Potenciální riziko kardiotoxicity se může zvyšovat u pacientů, jimž byly konkomitantně podány kardiotoxické přípravky (např. 5‑fluorouracil, cyklofosfamid, cisplatin, taxany) nebo u pacientů, kteří podstoupili nebo souběžně podstupují radioterapii mediastinální oblasti. Použití epirubicinu v kombinované chemoterapii s dalšími potenciálně kardiotoxickými léčivými přípravky a konkomitantní použití dalších kardioaktivních látek (např. blokátory vápníkových kanálů) vyžaduje sledování srdeční funkce v průběhu celé léčby.
Epirubicin je extenzivně metabolizován játry. Změny jaterní funkce způsobené konkomitantní léčbou mohou mít vliv na metabolismus epirubicinu, farmakokinetiku, účinnost léčby a nebo toxicitu (viz bod 4.4).
Antracykliny včetně epirubicinu by neměly být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými přípravky, pokud není srdeční funkce pacienta pečlivě sledována. Pacienti, jimž jsou po ukončení léčby dalšími kardiotoxickými přípravky (zvláště těch s dlouhým poločasem, jako je trastuzumab) podávány antracykliny, mohou být též ohroženi zvýšeným rizikem vzniku kardiotoxicity. Poločas trastuzumabu je cca 28,5 dne. Trastuzumab může v krevním oběhu přetrvávat až 24 týdnů. Je-li to možné, lékaři by tedy neměli aplikovat léčbu na bázi antracyklinů až po dobu 24 týdnů po ukončení podávání trastuzumabu. Jsou-li antracykliny podávány před uplynutím této doby, doporučuje se důkladné sledování srdeční funkce.
U pacientů, jimž je podáván epirubicin, je nutné vyhnout se očkování živou vakcínou. Podávat lze usmrcené nebo inaktivované vakcíny; odpověď na takové vakcíny však může být snížená.
Cimetidin zvyšoval AUC epirubicinu o 50 % a během léčby epirubicinem jej nelze podávat.
Je-li před epirubicinem podáván paclitaxel, může způsobit zvýšení koncentrací nepřeměněného epirubicinu a jeho metabolitů v plazmě, metabolity epirubicinu však nejsou toxické ani aktivní. Současné podávání paclitaxelu nebo docetaxelu nemělo vliv na farmakokinetiku epirubicinu, pokud byl epirubicin podáván před taxanem.
Tuto kombinaci lze použít, jsou-li oba tyto přípravky podávány střídavě. Infúze epirubicinu a paclitaxelu je nutné aplikovat s intervalem nejméně 24 hodin mezi oběma přípravky.
Dexverapamil může měnit farmakokinetiku epirubicinu a případně zvyšovat jeho účinky jakožto depresoru kostní dřeně.
Jedna studie zjistila, že docetaxel může zvyšovat plazmatické koncentrace metabolitů epirubicinu, je-li podán bezprostředně po epirubicinu.
Chinin může akcelerovat počáteční distribuci epirubicinu z krve do tkání a může ovlivňovat dělení červených krvinek při užívání epirubicinu.
Současné podání interferonu (2b může způsobit snížení jak poločasu terminální eliminace, tak celkové clearance epirubicinu.
Neustále je nutné mít na paměti možnost význačné poruchy hematopoézy, pokud byli pacienti předtím léčeni přípravky, které ovlivňují kostní dřeň (tj. cytostatika, sulfonamidy, chloramfenikol, difenylhydantoin, amidopyrinové deriváty, antiretrovirální přípravky).
Předchozí podání vyšších dávek (900 mg/m² a 1200 mg/m²) dexrazoxanu může zvýšit systémovou clearance epirubicinu a způsobit snížení AUC.
(cs)
|