| salt:hasText
| - Nežádoucí účinky obecně (platí pro veškeré použití jódových kontrastních látek)
Níže uvedené možné nežádoucí účinky se vztahují k radiografickým postupům, při nichž se používají neiontové monomerní kontrastní látky. Vedlejší účinky specifické pro způsob aplikace viz. příslušné pasáže dále.
Nežádoucí účinky spojené s aplikací jódových kontrastních látek jsou obvykle slabé až střední co do intenzity, ve své podstatě přechodné, a méně časté u neiontových než u iontových kontrastních látek. Vážné či fatální reakce jsou velmi vzácné.
Nejčastěji pozorovanými nepříjemnými pocity byly mírné, všeobecné pocity tepla či přechodné kovové chuti.
Břišní obtíže či bolest jsou velmi vzácné (výskyt méně než 1:1000), zatímco gastrointestinální potíže jako nausea či zvracení jsou vzácné (výskyt více než 1:1000, ale méně než 1:100).
Alergické reakce jsou vzácné a obvykle se projevují jako mírné příznaky kožní a respirační: dyspnoe, rash, erytema, urticaria, pruritus, parosmie, angioneurotický edém. Tyto symptomy se mohou objevit vzápětí po injekci nebo i za několik dní. Vážné projevy typu laryngeálního edému, bronchospasmu či plicního edému jsou velmi vzácné.
Anafylaktické reakce se mohou vyskytnout bez ohledu na dávku a způsob podání a mírné alergické příznaky mohou být první známkou závažné reakce. V takovém případě je nutno okamžitě přerušit aplikaci kontrastní látky a, je-li to nutné, zahájit cílenou terapii. Pacienti, užívající beta blokátory mohou jevit atypické příznaky anafylaxe, jež lze mylně považovat za reakce vagové.
Velmi vzácně se vyskytnou vagové reakce, charakterizované hypotenzí a bradykardií.
Byly popsány závažné až toxické kožní reakce. Vzácná je i pyrexie s rigorem.
Velmi vzácnou komplikací při použití jódových kontrastních látek je otrava jódem nebo "zánět příušní žlázy", jejímž následkem je otok a bolestivost slinných žláz, k níž může dojít až asi deset dní po vyšetření.
Mohou se objevit bolesti hlavy a horečka. Také se mohou objevit epizody hypertenze.
Intravaskulární aplikace (intraarteriální a intravenózní aplikace):
Nežádoucí účinky, specifické pro intraarteriální aplikace, závisí na místě aplikace a použité dávce. Selektivní arteriografie a jiné postupy, při nichž je kontrastní látka podávána do cílového orgánu ve vysoké koncentraci, mohou mít za následek komplikace v tomto orgánu.
Běžná je distální bolest nebo pocit horka při periferní angiografii (výskyt více než 1:10).
Po jódovaných kontrastních látkách je běžný přechodný nárůst koncentrace S-kreatininu, ten však není klinicky významný. U vysoce rizikových pacientů může nastat ledvinové selhání.
Po injekci do srdečních, mozkových či ledvinových artérií může dojít k jejich spasmu a přechodné ischemii.
Velmi vzácně se mohou vyskytnout vážné kardiální komplikace , včetně srdeční zástavy, vzniku arytmie, známek ischemie myokardu a srdeční deprese .
Velmi vzácné jsou neurologické reakce, jež mohou zahrnovat záchvaty či přechodné poruchy motorické i senzorické. Ve velmi vzácných případech může kontrastní látka proniknout do mozku a kontrastní látka tak může být při CT viditelná v kůře mozkové ještě následující den po vyšetření, což někdy bývá doprovázeno přechodnou zmateností nebo korovou slepotou.
Intravenózní aplikace
Velmi vzácně se vyskytuje tromboflebitida nebo trombóza. Hlášeny byly i velmi vzácné případy artralgie.
Intratekální aplikace
Nežádoucí účinky po intrathekální aplikaci se mohou projevit opožděně, a to několik hodin až dní po zákroku. Výskyt obtíží je podobný jako u lumbální punkce samotné.
Běžné jsou bolesti či točení hlavy a nausea, které lze vesměs přičíst úbytku moku v místě punkce a tím i poklesu tlaku v subarachnoidálním prostoru. Někteří pacienti mohou trpět krutými bolestmi hlavy, jež trvají až několik dní. Doporučuje se proto neodebírat příliš velké množství mozkomíšního moku.
V místě vpichu se občas (výskyt méně než 1:10, ale více než 1:100) projeví mírná lokální bolest, parestézie a kořenová bolest. Velmi vzácně se mohou vyskytnout křeče a bolest v dolních končetinách.
Občas dochází k meningeálnímu podráždění, jež má za následek fotofóbii a meninginismus. Velmi vzácně se mohou vyskytnou případy klinicky zjištěné chemické meningitidy. Je nutno také počítat s možností infekční meningitidy.
Velmi vzácně se mohou vyskytnou projevy přechodné mozkové dysfunkce, jež zahrnují záchvaty či přechodné poruchy motorické i senzorické. U několika málo pacientů rovněž dochází ke změnám v EEG.
Aplikace do tělních dutin:
Vzácné jsou systémové přecitlivělé reakce.
Endoskopická retrográdní choleangiopankreatografie (ERCP): běžný je určitý vzestup koncentrace amylázy. Velmi vzácně může dojít k renální opacifikaci, jež je spojena se zvýšeným rizikem pankreatitidy. Byly již popsány i vzácné případy nekrotizující pankreatitidy.
Orální aplikace: občas dochází ke gastrointestinálním obtížím.
Hysterosalpingografie (HSG): běžná je přechodná bolest v podbřišku.
Artrografie: bolest po zákroku je běžná. Vzácně může dojít ke klinicky manifestní artritidě; v takových případech je třeba počítat i s infekční artritidou.
Herniografie: mírná bolest po zákroku je běžná.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)