salt:hasText
| - Ženy
HMG a hCG jsou vysoce účinné látky. Musí být podávány opatrně a v odpovídajících dávkách, abychom se vyhnuli ovariální hyperstimulaci a mnohočetnému těhotenství. Během celé léčebné kúry a dva týdny po jejím ukončení musí být pacientky podrobeny alespoň každé dva dny klinickým a endokrinologickým vyšetřením. Tyto testy jsou sice časově náročné, ale je to jediný možný způsob, jak obdržet co nejlepší výsledky.
Nadměrná estrogenní reakce vyvolaná hMG obyčejně nezpůsobuje příznaky hyperstimulace, ta se objevuje pouze po podání hCG.
Pokud dávka podaného hormonu vyvolá nadměrnou estrogenní reakci, nebo jestliže klinické nebo sonografické vyšetření ukáže známky ovariální hyperstimulace, musí být léčba Merionalem okamžitě přerušena a hCG se nesmí podat.
Klinické známky ovariální hyperstimulace jsou:
bolesti břicha, napětí ve zvětšených ováriích, v těžkých případech značná ovariální hypertrofie, ascites s nebo bez peritoneálního výpotku a hemodynamické poruchy, ruptura ovariální cysty následovaná peritonitidou. Příznaky hyperstimulace se objevují 4. - 8. den po podání hCG. Proto musí být pacientky nejméně dva týdny po poslední injekci pod kontrolou. Pokud se příznaky podobné hyperstimulaci objeví za 3 a více týdnů, mohou být způsobeny hrozícím potratem nebo mimoděložním těhotenstvím. V případě hyperstimulace středního stupně je dostačující pečlivé vyšetření pacientky. Při ascitu a těžkých komplikacích musí být pacientka hospitalizována a monitorována.
U některých pacientek, hlavně těch, které mají amenoreu způsobenou Stein-Leventhalovým syndromem, je možná tvorba ovariálních cyst. Cysty způsobují abdominální bolesti různé intenzity a vyžadují přerušení léčby. Abychom se vyhnuli tvorbě cyst, měly by být pacientky gynekologicky vyšetřovány každé dva dny od začátku léčby a počínaje 10. dnem každý den.
Při doporučeném postupu léčby je riziko hyperstimulace a tvorby ovariálních cyst nízké. Podle Lunenfelda se lehká hyperstimulace objevuje v méně než 4 % případů, kdežto střední nebo akutní hyperstimulace se přihodí v méně než 1 % případů. Před léčbou gonadotropiny by měly být pacientky informovány, že léčba zvyšuje riziko mnohočetného těhotenství a spontáních potratů, ale nezvyšuje riziko malformace plodu ve srovnání s normálním těhotenstvím.
Muži
Oligospermie obecně velmi dobře odpovídá na léčbu hMG a hCG. Azoospermie, kde byly pomocí testikulární biopsie zjištěny spermatospory, má dobré léčebné vyhlídky. U nosičů Klinefelterova syndromu doprovázeného zvýšeným vylučováním gonadotropinů močí je léčba hMG a hCG neuspokojivá. Léčba hypogonadismu a hypogonadotropního eunuchoidismu, zvláště u mladých pacientů musí být zajištěna endokrinologickými a klinickými kontrolami, abychom se vyhnuli předčasnému nebo mimořádnému vývoji gonád. Objeví-li se známky předčasné puberty, léčba musí být přerušena.
Cílem léčby gonadotropiny je vyvolat nebo zdokonalit spermatogenezu, přičemž terapie by měla být sledována pomocí spermiogramu. První spermiogram by měl být proveden 3 měsíce po zahájení léčby. Normální spermiogram ukazuje, že bylo dosaženo fyziologické produkce spermií. V případě přetrvávající infertility by měla být gynekologicky vyšetřena partnerka.
(cs)
|