Toxikologické studie: Výsledky toxikologických studií po opakovaném podání u potkanů a psů obecně odpovídaly farmakologické aktivitě exemestanu, jako je vliv na reprodukční a akcesorní orgány. Jiné toxické účinky (na játra, ledviny nebo centrální nervový systém) byly zjištěny pouze při expozici dávkám, které významně převyšují maximální dávky pro člověka, což ukazuje na malý význam pro klinické užití.
Mutagenita: Exemestan nebyl genotoxický pro bakterie (Amesův test), V79 linie buněk čínských křečků, potkaní hepatocyty nebo myší jadérka. Ačkoliv byl exemestan klastogenní pro lymfocyty in vitro , nebyl klastogenní ve dvou in vivo studiích.
Reprodukční toxicita: Exemestan byl embryotoxický u potkanů a králíků při systémové expozici podobné expozici u člověka při dávce 25 mg denně. Nejsou důkazy o teratogenitě.
Kancerogenita: Ve dvouleté studii kancerogenity u potkaních samic nebyly zaznamenány žádné nádory související s léčbou. U potkaních samců byla studie ukončena v 92. týdnu pro časné úmrtí na chronickou nefropatii. Ve dvouleté studii kancerogenity u myší bylo u obou pohlaví zaznamenáno zvýšení výskytu jaterních novotvarů při středních a vysokých dávkách (150 a 450 mg/kg/den). Tento nález je dáván do souvislosti s indukcí hepatálních mikrozomálních enzymů, který byl pozorován u myší, avšak nikoli v klinických studiích. U myších samců byl ve vysokých dávkách (450 mg/kg/den) zaznamenán vyšší výskyt renálních tubulárních adenomů. Tato změna je považována za druhově a pohlavně specifickou a projevuje se v dávkách odpovídajících 63-násobku terapeutické dávky u lidí. Žádné z těchto zjištění se nepovažuje za klinicky relevantní pro pacientky léčené exemestanem.
(cs)