| salt:hasText
| - Dávkování
Doporučená jednotlivá intramuskulárně podaná dávka je 1 ml ve všech věkových skupinách.
Je-li to možné podle dostupnosti vakcíny, doporučuje se používat během celé imunizace u jednoho
pacienta jeden stejný typ vakcíny ze stejné buněčné kultury během před-expoziční i post-expoziční imunizace. Dodržení doporučených schémat je však natolik důležité v případě post-expoziční léčby, že je v případě nutnosti možné použít i vakcíny jiného typu buněčné kultury.
Před-expoziční profylaxe
Základní očkování
U dosud nevakcinovaných osob se před-expoziční profylaxe zahajuje třemi dávkami (po 1ml) podávaných ve dnech 0, 7 a 21 nebo 28.
Přeočkování
Potřeba intermitentního serologického vyšetření na přítomnost protilátek „více nebo rovno“ 0,5 mezinárodních jednotek na ml (při vyšetření inhibičním testem Rapid Focus-Fluorescent inhibition Test) a přeočkování (podání posilovací - booster dávky) je nutné zvažovat v souladu s oficiálními doporučeními.
Obecné pokyny pro tento postup jsou:
Vyšetření neutralizačních protilátek v šestiměsíčních intervalech se obvykle doporučuje v případě vysokého rizika nákazy (např. personál laboratoře pracující s virem vztekliny).
U osob, které jsou v trvalém riziku kontaktu se vzteklinou (např. veterináři a jejich pomocníci, pracovníci v přírodě, lovci). Serologické vyšetření by mělo být obvykle prováděno nejméně každé dva roky a v případě zvýšeného rizika i v kratších intervalech.
Ve výše uvedených případech by posilovací dávka měla být podána, pokud titr protilátek klesne pod 0,5 mezinárodních jednotek na ml.
Alternativním způsobem je podání posilovacích dávek v oficiálně doporučovaných intervalech bez předchozího serologického vyšetření v závislosti na zhodnocení výše rizika. Zkušenosti ukazují, že další dávka je obvykle potřebná každé 2 roky až 5 let.
Rabipur lze používat jako přeočkování (booster) vakcinaci po předchozí imunizaci vakcínou z lidských diploidních buněk.
Post-expoziční léčba
Post-expoziční léčba by měla být zahájena co nejdříve je to možné po kontaktu se vzteklinou a měla by být provázena místním ošetřením místa infekce, aby se zmírnilo riziko rozvoje infekce. V tomto případě je nutné vyžádat si oficiální doporučení ohledně dalších opatření, které je nutno podniknout k zabránění infekce (viz bod 4.4).
Dříve plně imunizovaní jedinci:
Při riziku nákazy podle WHO kategorie II. a III. a v případech kategorie I., kde není jistota ohledně správného zhodnocení rizika nákazy (viz tabulka 1 níže), by měly být podány dvě dávky (každá po 1 ml) v den 0 a další v den 3. Na základě individuálního zhodnocení rizika je možné postupovat podle rozpisu A (viz tabulka 2 níže), pokud poslední dávka vakcíny byla podána více než před dvěma lety.
Tabulka 1: Imunizační schéma pro různé typy kontaktu se vzteklinou (WHO 2002)
Kategorie kontaktu
Způsob kontaktu s podezřelým nebo prokazatelně vzteklým domácím nebo divokým zvířetem nebo zvířetem, které nelze zajistit k sledování(a)
Doporučená léčba
I
Hlazení nebo krmení zvířat
Olíznutí neporušené kůže
Dotyk návnady s očkovací látkou s neporušenou kůží
Žádná, pokud je anamnéza spolehlivá.
V případě nespolehlivých anamnestických údajů postupujte podle rozpisu A (viz tabulka 2).
II
Drbání nepřikryté kůže
Drobné škrábance nebo abraze bez krvácení
Olíznutí porušené kůže
Dotyk zvířecí návnady s očkovací látkou s poškozením pokožky
Okamžitě podejte vakcínu(b) podle rozpisu A (viz tabulka 2).
V případě nejistoty anebo expozici ve vysoce rizikové oblasti začněte aktivní i pasivní imunizaci jako v rozpisu B (viz tabulka 2).
(viz také poznámka c)
III
Jednorázové nebo vícenásobné transdermální kousnutí nebo škrábance
Potřísnění sliznic slinami (např. lízání)
Dotyk zvířecí návnady s očkovací látkou se slizničním povrchem nebo pokožkou s čerstvými ranami
Okamžitě podejte antirabický imunoglobulin a vakcínu(b) podle rozpisu B (viz tabulka 2).
(viz také poznámka c)
Kontakt s hlodavci, králíky a zajíci vyžaduje specifickou antirabickou léčbu pouze výjimečně, pokud vůbec někdy.
Pokud zjevně zdravý pes či kočka z oblasti s nízkým rizikem je pod lékařským dohledem, specifickou léčbu lze odložit.
Ukončete léčbu, pokud zvířetem je kočka nebo pes a během desetidenní observace zůstane zdravé, nebo pokud zvíře je usmrceno a vzteklina je vyloučena příslušnými laboratorními vyšetřeními.
S výjimkou případu ohrožených nebo chráněných druhů se doporučuje další domácí nebo divoká zvířata, u kterých je podezření na vzteklinu, usmrtit a vyšetřit tkáně příslušnými laboratorními způsoby.
Jedinci bez předchozí imunizace nebo s nejistým stavem imunizace
V závislosti na kategorii WHO uvedené v tabulce 1 postupujte podle rozpisu A nebo B (viz tabulka 2 níže), u dosud neimunizovaných osob nebo u osob, které dostaly méně než tři dávky vakcíny nebo které dostaly vakcínu pochybné kvality.
Tabulka 2: Post-expoziční léčení osob se žádnou nebo nejistou imunitou
Schéma A
Aktivní imunizace po expozici je nutná
Schéma B
Aktivní a pasivní imunizace po expozici je nutná
1 injekce přípravku Rabipur i.m. ve dnech : 0, 3, 7, 14, 28 (5-denní schéma)
Nebo
1 dávku přípravku Rabipur aplikovat do pravého deltového svalu a 1 dávku do levého deltového svalu ve dni 0; a 1 dávku aplikovat do deltového svalu ve dnech 7 a 21 (schéma 2 – 1 – 1). U malých dětí vakcínu aplikovat do stehenního svalu.
Aplikovat Rabipur podle schématu A
+
1 x 20 IU/kg tělesné váhy lidský imunoglobulín proti vzteklině (HRIG)* současně s první dávkou přípravku Rabipur. Pokud HRIG není k dispozici v čase podání první dávky vakcíny, musí být aplikován nejpozději 7. den po aplikaci první vakcíny.
* Dodržujte pokyny výrobce, které se týkají podávání
Pacienti s porušenou imunitou a pacienti s obzvlášť vysokým rizikem nákazy vzteklinou
U pacientů s poruchou imunity, u pacientů s mnohočetnými ranami, ranami na hlavě nebo v jiných bohatě inervovaných oblastech, a u osob, u kterých došlo k prodlení se zahájením léčby se doporučuje:
V těchto případech použít imunizační schéma 0, 3,7,14 a 28 dní.
První den (den 0) lze podat dvě dávky vakcíny. Tzn. že jedna dávka 1 ml vakcíny se podá injekcí do pravého ramenního svalu a další celá dávka se podá do levého ramenního svalu. U malých dětí by se každá dávka měla podat do anterolaterální oblasti stehna vpravo a vlevo.
U pacientů s těžkou poruchou imunity nemusí dojít k imunologické odezvě na očkování proti vzteklině. Proto je zásadním krokem, který může zabránit úmrtí, rychlé a důkladné ošetření rány po poranění zvířetem. Kromě toho je žádoucí podat antirabický imunoglobulin u všech pacientů s poruchou imunity, u nichž došlo ke kontaktu se zvířetem, hodnoceným kategorií II a III.
U pacientů s poruchou imunity se doporučuje vyšetřit titr neutralizačních protilátek 14 dnů po první injekci. Pacienti s titrem nižším než 0,5 mezinárodních jednotek na ml by měli dostat souběžně dvě další dávky vakcíny co možná nejdříve. Poté by měla být provedena další kontrola titru protilátek a podle potřeby následovat další dávka vakcíny.
Ve všech případech je nutné postupovat podle očkovacího schématu přesně podle doporučení a to dokonce i v případě, že pacient se dostaví k ošetření značnou dobu po poranění zvířetem.
Způsob podání
Očkovací látka se podává intramuskulární injekcí do ramenního svalu nebo u malých dětí do anterolaterální oblasti stehna.
Vakcína nesmí být podána intragluteálně.
Vakcína se nesmí podávat intravenózně (viz bod 4.4).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)