salt:hasText
| - V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky heparinu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté ((1/100 až <1/10); méně časté ((1/1 000 až <1/100); vzácné ((1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000) , není známo (z dostupných údajů nelze určit):
MedDRA třídy orgánových systémů
Frekvence
Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
časté
Trombocytopenie 1)
velmi vzácně
Eosinofilie
Endokrinní poruchy
není známo
Zvýšení tyroxinu
Poruchy metabolismu a výživy
časté
Zvýšení volných mastných kyselin
vzácné
Hyperkalémie
Poruchy nervového systému
vzácné
Bolesti hlavy
Cévní poruchy
časté
Krvácení 2)
není známo
Zvýšený krevní tlak
vzácné
Tromboembolická nemoc 1)
Gastrointestinální poruchy
vzácné
Nevolnost
Zvracení
Poruchy imunitního systému
vzácné
Alergické reakce
Poruchy jater a žlučových cest
časté
Zvýšení transamináz
Poruchy kůže a podkožní tkáně
vzácně
Alopecie
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
méně časté
Osteoporóza 3)
vzácné
Artralgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté
Reakce v místě podání (ojediněle až se vznikem nekrózy)
vzácně
Vzestup teploty
1) U všech nemocných léčených heparinem déle než několik dní je zapotřebí monitorovat počet trombocytů (nejlépe denně). Při vzniku trombocytopenie je nutno heparin vysadit. Trombocytopenie je důsledkem buď přímého působení heparinu nebo imunopatologického mechanizmu. V typickém případě vznikne tato trombocytopenie 5. či pozdější den podávání heparinu. U pacientů postižených tímto syndromem se paradoxně vyvíjejí trombotické komplikace, tzv. syndrom bílého trombu, které jsou nejspíše vyvolané in vivo probíhající aktivací destiček. Tromboembolické onemocnění, o němž lze soudit, že bylo způsobeno heparinem, se má léčit vysazením heparinu, a pokud je to klinicky oprávněno, i podáváním perorálních antikoagulancií, fibrinolytik či antiagregačních látek.
2) Při vyšším a déletrvajícím podávání může dojít ke krvácení, mikroskopickému i manifestnímu. Kromě krvácení z místních lézí (vředy, nádory, čerstvé rány) může nastat i krvácení slizniční, kožní, do serózních dutin, do retroperitonea, do nadledvin a mozku. Ke krvácení jsou zvláště náchylní pacienti s ledvinovým selháním. Při nadměrném antikoagulačním účinku se heparin ihned vysadí. Rozsáhlejší krvácení do vnitřních orgánů vyžaduje podání antidota protaminsulfátu, který váže heparin. Dávka je závislá na množství heparinu, které je nutné neutralizovat, závisí tedy na době uplynulé od podání heparinu v závislosti na poločasu eliminace (při i.v. podání přibližně l hodina, při s.c. podání přibližně 2 hodiny). Doporučuje se titrace dle stanovení srážlivosti pacientovy krve. Protože je heparin nepřetržitě vylučován, dávku protaminsulfátu je nutno redukovat, jestliže uplynulo více než 15 minut po podání heparinu. V jednotlivé dávce protaminsulfátu nemá být podáno více než 50 mg, je-li zapotřebí dalších dávek, je nutné pacienta pečlivě monitorovat. K neutralizaci se podává 1 mg protaminsulfátu na 100 m.j. heparinu. Rychlost infuze nemá překročit 50 mg během každých 10 minut podávání. Je nutné se vyhnout nadměrné dávce protaminsulfátu, která má také antikoagulační účinek.
3) Při dlouhodobém podávání osteoporóza se spontánními frakturami jako následek kolagenolýzy.
(cs)
|