| salt:hasText
| - Doxorubicin se má podávat pouze pod dohledem lékaře se zkušenostmi s podáváním cytostatik.
Před zahájením léčby doxorubicinem by se měli pacienti zotavit z projevů akutní toxicity předchozí cytotoxické léčby (jako je stomatitida, neutropenie, trombocytopenie a celkové infekce).
Před léčbou nebo během léčby přípravkem Xorucin se doporučuje provést tato vyšetření (jak často se budou daná vyšetření provádět, závisí na celkovém stavu pacienta, dávce a souběžné léčbě):
RTG plic a srdce a EKG
pravidelné monitorování funkce srdce (ejekční frakce levé komory např. pomocí EKG, UCG a MUGA skenem)
denně aspekce ústní dutiny a faryngu, zda nedochází ke změnám na sliznici
laboratorní vyšetření: hematokrit, trombocyty, diferenciální bílý krevní obraz, AST, ALT, LDH, bilirubin, kyselina močová
Kontrola léčby
Před zahájením léčby se doporučuje stanovit funkci jater pomocí standardních vyšetření, jako je AST, ALT, ALP a bilirubin, a dále funkci ledvin.
Kontrola funkce levé srdeční komory
Analýza ejekční frakce levé komory (LVEF) pomocí echokardiografie nebo scintigrafie srdce se má provést s cílem vyšetřit stav srdce pacienta. Tato kontrola se musí provést před zahájením léčby a po každé akumulované dávce přibližně 100 mg/m2.
Funkce srdce
Kardiotoxicita představuje riziko léčby antracykliny, které se může projevit časnými (tj. akutními) nebo pozdními (tj. opožděnými) příhodami.
Časné (tj. akutní) příhody: Časnou kardiotoxicitu doxorubicinu představuje zejména sinusová tachykardie a/nebo abnormality EKG, jako jsou nespecifické změny úseku ST-T. Byly rovněž hlášeny tachyarytmie v podobě předčasných komorových stahů a komorová tachykardie, bradykardie a atrioventrikulární blok nebo blok raménka Tatarova. Tyto symptomy obyčejně ukazují na akutní přechodnou toxicitu. Oploštění a rozšíření QRS komplexu za normální hranice může ukazovat na kardiomyopatii vyvolanou doxorubicinem. Je pravidlem, že u pacientů s normální výchozí LVEF (= 50 %) pokles absolutní hodnoty o 10 % nebo pokles pod prahovou hodnotu 50 % znamená poruchu funkce srdce a v takové situaci je třeba pečlivě zvážit léčbu doxorubicin hydrochloridem.
Pozdní (tj. opožděné) příhody: Opožděná kardiotoxicita se obvykle projevuje později v průběhu léčby doxorubicinem nebo během 2 – 3 měsíců po skončení léčby. Byly však hlášeny i pozdní příhody, které se objevily za několik měsíců až let po skončení léčby. Opožděná kardiomyopatie se projevuje poklesem ejekční frakce levé komory (LVEF) a/nebo příznaky a projevy srdečního selhání, jako je dušnost, edém plic, posturální otoky, kardiomegalie a hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální výpotek a cvalový rytmus. Byly rovněž popsány subakutní účinky jako perikarditis či myokarditis. Život ohrožující srdeční selhání je nejtěžší formou antracyklinové kardiomyopatie a představuje dávku limitující toxicitu přípravku z kumulativní dávky.
Před léčbou doxorubicinem se má vyšetřit funkce srdce a musí být během léčby monitorována, aby se minimalizovalo riziko těžkého poškození srdce. Riziko lze snížit pravidelným sledováním LVEF během léčby a okamžitým vysazením doxorubicinu při objevení se prvního příznaku zhoršené funkce. Mezi vhodné kvantitativní metody pro opakovaná vyšetření funkce srdce (zvýšení LVEF) patří multisynchronizovaná radionuklidová angiografie (MUGA) nebo echokardiografie (ECHO). Vstupní vyšetření srdeční funkce pomocí EKG a buď MUGA, nebo pomocí ECHO je doporučeno zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Vyšetření LVEF pomocí MUGA nebo ECHO by se mělo provádět opakovaně, a to zvláště při vyšších kumulativních dávkách antracyklinu. Použité způsoby vyšetření by měly být po celou dobu sledování shodné.
Pravděpodobnost rozvoje srdečního selhání, která se odhaduje na 1 – 2 % při kumulativní dávce 300 mg/m2, se pomalu zvyšuje do kumulativní dávky 450 – 550 mg/m2. Poté se riziko rozvoje srdečního selhání prudce zvyšuje a doporučuje se nepřekročit maximální kumulativní dávku 550 mg/m2. Jestliže jsou u pacienta přítomny i další potenciální rizikové faktory kardiotoxicity (kardiovaskulární onemocnění v anamnéze, předchozí terapie jinými antracykliny nebo antracendiony, předchozí nebo současná radioterapie cílená na oblast mediastina nebo perikardu a současné použití léčivých přípravků se schopností útlumu srdeční kontraktility, jako je cyklofosfamid a 5-fluorouracil), potom se kardiotoxicita doxorubicinu může projevit při nižších kumulativních dávkách a funkci srdce je třeba pečlivě sledovat.
Je pravděpodobné, že toxicita doxorubicinu a jiných antracyklinů/antracendionů je aditivní.
Jaterní funkce
Eliminace doxorubicinu probíhá převážně hepatobiliární cestou. Před zahájením léčby a během léčby doxorubicinem by měly být vyšetřeny hladiny celkového bilirubinu v séru. U pacientů se zvýšenými hodnotami bilirubinu může dojít ke zpomalení eliminace léčivé látky a zvýšení celkové toxicity. U těchto pacientů jsou doporučeny nižší dávky (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Pacientům s těžkou jaterní insuficiencí se nemá doxorubicin podávat (viz bod 4.3 Kontraindikace).
Hematologická toxicita
Doxorubicin může způsobit myelosupresi (viz bod 4.8). Před zahájením a v průběhu každého terapeutického cyklu by měl být vyhodnocen hematologický profil včetně diferenciálního rozpočtu bílých krvinek (leukocyty). Hlavním projevem hematologické toxicity doxorubicinu je na dávce závislá reverzibilní leukopenie a/nebo granulocytopenie (neutropenie) a představuje nejčastější akutní toxicitu limitující podání tohoto přípravku. Leukopenie a neutropenie jsou obecně závažnější při režimech s vysokými dávkami a jsou nejvýraznější mezi 10. a 14. dnem po podání přípravku. Ve většině případů se neutrofily/leukocyty vrací k normálním hodnotám do 21 dní. Jestliže nedojde k normalizaci hematologických parametrů, je třeba zvážit snížení dávky nebo prodloužení dávkovacího intervalu. Mohou se vyskytnout také trombocytopenie a anémie. Těžký útlum kostní dřeně se klinicky projevuje horečkou, sepsí/septikémií, septickým šokem, krvácením, tkáňovou hypoxií nebo smrtí.
Sekundární leukemie
U pacientů léčených antracykliny včetně doxorubicinu byla popsána sekundární leukemie s preleukemickou fází nebo bez ní. Její výskyt je častější při současném podávání s cytostatiky poškozujícími DNA, nebo pokud byli již dříve pacienti intenzivně léčeni cytotoxickými léčivými přípravky nebo pokud jim byly dávky antracyklinu zvyšovány. Tyto leukemie mohou mít latentní periodu 1 až 3 roky.
Kancerogenita, mutagenita a zhoršení fertility
V testech in vitro a in vivo byl doxorubicin genotoxický a mutagenní.
U žen může doxorubicin způsobit neplodnost v období podávání přípravku. Doxorubicin může způsobit amenoreu (viz bod 4.8). Ovulace a menstruace se zřejmě obnoví po skončení léčby, i když může vzniknout předčasná menopauza.
Doxorubicin je mutagenní a může vyvolat u lidských spermií poškození chromozomů. Oligospermie nebo azoospermie mohou být trvalé; v některých případech byl ale popsán návrat počtu spermií na normospermatické hladiny. K tomu může dojít i několik let po skončení léčby. Muži léčeni doxorubicinem by měli používat účinnou antikoncepci.
Muži a ženy, kteří jsou sexuálně aktivní a jsou léčeni doxorubicinem, by měli používat účinnou antikoncepci.
Intravezikální podání
Intravezikální podání doxorubicinu může vyvolat symptomy chemické cystitidy (jako je dysurie, polyurie, nykturie, strangurie, hematurie, nekróza stěny močového měchýře). Je nutno věnovat zvláštní pozornost katetrizačním komplikacím (např. uretrální obstrukce způsobená invazí intravezikálního nádoru).
Intravezikální podání je kontraindikováno u nádorů, které prorostly močovým měchýřem (vyšší stádium než T1). Intravezikální cesta podání se nemá zkoušet u pacientů s invazivními nádory, které prorostly stěnu močového měchýře, při infekci močových cest, zánětu močového měchýře.
Radioterapie
Mimořádná opatrnost je nutná u pacientů, kteří absolvovali radioterapii nebo ji dostávají v současné době, případně je u nich plánovaná. Tito pacienti mají zvláštní riziko postiradiačních lokálních reakcí v ozařovaném poli (tzv. recall fenomén) při použití přípravku Xorucin. V souvislosti s léčbou byly popsány těžké, někdy až smrtelné případy hepatotoxicity (poškození jater). Předchozí ozáření mediastina zvyšuje riziko kardiotoxicity doxorubicinu. Zejména v tomto případě nesmí být překročena kumulativní dávka 400 mg/m2.
Protinádorová léčba:
Doxorubicin může potencovat toxicitu ostatní protinádorové léčby. Byla popsána exacerbace cyklofosfamidem indukované hemoragické cystitidy a zvýšená hepatotoxicita 6-merkaptopurinu. Stejně jako u jiných cytotoxických látek, byly popsané případy tromboflebitidy a tromboembolické příhody včetně plicní embolie (v některých případech smrtelné) při léčbě doxorubicinem (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
Očkování
Tento léčivý přípravek se obecně nedoporučuje v kombinaci s živými oslabenými vakcínami. Je třeba se vystříhat kontaktu s osobami nedávno očkovanými proti dětské obrně.
Jiné:
Systémová clearance doxorubicinu je snížená u obézních pacientů (tj. nad 130 % ideální tělesné váhy) (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).
Doxorubicin může indukovat hyperurikemii vzhledem k významnému katabolismu purinů, který doprovází lékem indukovanou rychlou lýzu nádorových buněk (tumor-lysis syndrom) (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Po zahájení léčby by měly být zjištěny hladiny kyseliny močové, kalia, kalcium fosfátu a kreatininu. Vznik hyperurikémie a následných komplikací způsobených tumor-lysis syndromem může být minimalizován hydratací, alkalizací moče a profylaxí allopurinolem .
Pacienti by měli být upozorněni, že doxorubicin může způsobit červené zabarvení moči, zejména první moči po podání, které však není důvodem ke znepokojení.
Pocit bodání nebo pálení v místě podání přípravku může ukazovat na malé množství extravazace. V případě podezření na extravazaci se injekční aplikace okamžitě ukončí a je nutno pokračovat v jiné žíle. Chlazení postižené oblasti na 24 hodin může nepříjemné pocity zmírnit. V následujících týdnech je třeba pacienta pečlivě sledovat. Může být nutný chirurgický výkon (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
Xorucin obsahuje methylparaben, který může vyvolávat alergické reakce (spíše opožděné) a výjimečně bronchospasmus.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)