| salt:hasText
| - Léčba doxorubicinem by měla být zahájena konzultací nebo po konzultaci s lékařem s rozsáhlými zkušenostmi s cytostatickou léčbou.
Vzhledem k riziku letální kardiomyopatie je třeba u jednotlivých pacientů před každou aplikací zvážit rizika a přínosy.
Naředěný roztok se aplikuje injekčně do infuzního setu s volně tekoucí nitrožilní infuzí po dobu 2 – 15 minut. Tato technika minimalizuje riziko tromboflebitidy nebo perivenózní extravazace, které mohou vést k těžké celulitidě a tvorbě puchýřů. (Doporučená rozpouštědla jsou uvedena v bodě 6.6).
Nitrožilní podání:
Dávkování doxorubicinu závisí na dávkovacím režimu, celkovém stavu a předchozí léčbě pacienta.
Existuje několik dávkovacích režimů:
Doporučená dávka je 60 – 75 mg/m2 tělesného povrchu i.v. jako jednorázová dávka nebo v rozdělených dávkách ve 2 – 3 po sobě jdoucích dnech, podávaných v 21denních intervalech. Pacientům s útlumem kostní dřeně se podává nižší dívka.
Jestliže se doxorubicin podává v kombinaci s jinými cytostatiky, dávka se sníží na 30 – 60 mg/m2 ve třítýdenních cyklech.
U pacientů, kteří nemohou dostat plnou dávku (např. v případě imunosuprese, u starších pacientů) se použije náhradní dávkování 15 – 20 mg/m2 tělesného povrchu týdně.
Aby se zabránilo vzniku kardiomyopatie, doporučuje se, aby celková celoživotní kumulativní dávka doxorubicinu (včetně příbuzných látek, jako je daunorubicin) nepřekročila 450 – 550 mg/m2 tělesného povrchu. Jestliže pacienti se srdeční chorobou podstoupí ozařování mediastina a/nebo srdce, předchozí léčbu alkylačními látkami nebo souběžnou léčba potenciálně kardiotoxickými látkami a u vysoce rizikových pacientů (s arteriální hypertenzí trvající déle než 5 let, s anamnézou koronárního, chlopenního nebo postižení myokardu, věk nad 70 let), potom nemá být překročena maximální celková dávka 400 mg/m2 tělesného povrchu a u těchto pacientů je třeba sledovat funkci srdce (viz bod 4.4).
Jaterní insuficience
V případě zhoršené funkce jater se dávkování sníží podle tabulky:
Bilirubin v séru
Doporučená dávka
20 – 50 μmol/l
½ normální dávky
>50 μmol/l
¼ normální dávky
Renální insuficience
V případě renální insuficience s glomerulární filtrací pod 10 ml/min. se podá 75 % vypočtené dávky.
Děti
Dávkování u dětí
Dávkování u dětí se má snížit, protože děti mají zvýšené riziko kardiotoxicity, zejména pozdní toxicity. Lze předpokládat myelotoxicitu s vrcholem mezi 10 – 14 dny od začátku léčby. Maximální kumulativní dávka u dětí je 400 mg/m2.
Obézní pacienti
U obézních pacientů by se měla zvážit nižší zahajovací dávka nebo prodloužený dávkovací interval (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Intravezikální podání:
Doxorubicin lze při léčbě povrchového karcinomu močového měchýře a k prevenci relapsu po transuretrální resekci (TUR) podat formou intravezikální instilace. Doporučená dávka pro intravezikální léčbu povrchového karcinomu močového měchýře je 30 – 50 mg ve 25 – 50 ml fyziologického roztoku při jedné instilaci. Optimální koncentrace je asi 1 mg/ml. Roztok má zůstat v měchýři 1 – 2 hodiny. Během této doby se má pacient každých 15 minut otočit o 90 stupňů. Aby nedošlo k nežádoucímu naředění močí, je třeba pacienta informovat, aby nepil 12 hodin před instilací (toto opatření by mělo snížit tvorbu moči na zhruba 50 ml/hod.). Instilaci lze zopakovat v týdenních až měsíčních intervalech podle toho, zda se jedná o terapeutické nebo profylaktické podání.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)