salt:hasText
| - Akutní index toxicity bromidu butylskopolaminia je nízký. Hodnoty perorální LD50 byly 1000 - 3000 mg/kg u myší, 1040 - 3300 mg/kg u potkanů a 600 mg/kg u psů. Mezi toxické projevy patří ataxie, snížení svalového tonu, u myší dále třes a křeče, u psů mydriáza, suchost sliznic a tachykardie. K úmrtí způsobenému zástavou dechu došlo během 24 hodin. Intravenózní hodnoty LD50 bromidu butylskopolaminia byly 10 - 23 mg/kg u myší a 18 mg/kg u potkanů.
Ve studiích toxicity po opakovaném perorálním podávání po dobu přesahující 4 týdny byla potkany tolerována dávka 500 mg/kg (= dávka bez pozorovatelných nežádoucích účinků). Při dávce 2000 mg/kg bromid butylskopolaminia paralyzoval účinkem na viscerální parasympatická ganglia gastrointestinální funkce s výslednou obstipací. 11 potkanů z 50 uhynulo. Změny v hematologických a biochemických testech nebyly závislé na dávce. Po dobu přesahující 26 týdnů byla potkany tolerována dávka 200 mg/kg, při dávce 250 a 1000 mg/kg již byla potlačena funkce gastrointestinálního traktu a docházelo k úhynu zvířat.
Opakované intravenózní podávání dávky 1 mg/kg bylo ve studii trvající 4 týdny u potkanů dobře tolerováno. Při podávání dávky 3 mg/kg intravenózně se bezprostředně po aplikaci objevovaly křeče. Dávka 9 mg/kg vedla u potkanů ke smrti zástavou dechu.
Intravenózní podávání psům po dobu delší než 5 týdnů v dávkách 2x1, 2x3 a 2x9 mg/kg vedlo u všech zvířat ke vzniku mydriázy v závislosti na dávce, při dávce 2x9 mg/kg byla navíc pozorována ataxie, salivace a pokles tělesné hmotnosti a příjmu potravy. Roztoky byly lokálně dobře snášeny.
Při opakovaném podávání injekcí intramuskulárně byla dávka 10 mg/kg systémově dobře snášena, ale objevilo se zřetelné zvýšení výskytu svalových lézí v místě aplikace v porovnání s kontrolními zvířaty. Při dávce 60 a 120 mg/kg byla zjištěna vysoká mortalita, lokální poškození vzrůstalo v závislosti na dávce.
Bromid butylskopolaminia nebyl ve II. fázi ani embryotoxický ani teratogenní, a to při podávání dávek až 200 mg/kg potkanům perorálně v potravě, 200 mg/kg králíkům žaludeční sondou a 50 mg/kg králíkům subkutánně. Fertilita nebyla při perorálních dávkách až 200 mg/kg v I. fázi narušena.
Ve zvláštních studiích, hodnotících lokální snášenlivost, byla psům a opicím opakovaně podávána injekční dávka 15 mg/kg přípravku Buscopan intramuskulárně po dobu více jak 28 dní. Drobné fokální nekrózy byly v místě aplikace patrné pouze u psů. Buscopan byl dobře snášen v tepnách a žilách králičího ucha. 2% roztok injekčního roztoku Buscopan nevykázal po smísení in vitro s 0,1 ml lidské krve žádný hemolytický účinek.
Bromid butylskopolaminia nevedl k žádné mutagenní aktivitě v Amesově testu, in vitro v genovém mutačním testu na savčích buňkách V79 (HPRT test) ani in vitro v testu chromozomálních aberací humánních periferních lymfocytů.
Nejsou k dispozici žádné studie kancerogenity in vivo . Bromid butylskopolaminia však nevykázal žádný tumorogenní potenciál ve dvou studiích s perorálním podáváním potkanům po dobu 26 týdnů v dávce až 1000 mg/kg.
(cs)
|