| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antihypertenziva, vazodilatancia, ATC kód: C08CA01.
Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátorem pomalých kalciových kanálů neboli antagonistou kalciových iontů) - inhibuje tedy transmembránový transport kalciových iontů do buněk hladkého svalstva cévních stěn a do srdečních buněk.
Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického poškození myokardu dvěma mechanismy:�1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly, a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce pracovat. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává stabilní, snížení dotížení vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.�2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris) a s vazokonstrikcí koronárních tepen v důsledku kouření.
�U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování 1krát denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i ve stoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.
�U nemocných s anginou pectoris zvyšuje 1 denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a 1 mm depresí úseku ST na EKG, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu.
�Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97,5% cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.
�Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy ani změny jejich plazmatických koncentrací; aplikace amlodipinu je vhodná i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.
Užití u pacientů s mírnou až střední hypertenzí�ALLHAT (Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), dvojitě slepá, randomizovaná, mortalitní-morbiditní studie sledovala srovnání léčby novějšími léky jako první volby: amlodipin 2,5-10 mg/den (blokátor kalciového kanálu), lisinopril 10-40 mg/d (ACE inhibitor) s léčbou thiazidovým diuretikem chlortalidonem 12,5-25 mg/d při léčbě mírné až střední hypertenze.
Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně 1 další rizikový faktor ICHS, včetně: IM nebo CPM v anamnéze (>6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5%), diabetes 2. typu (36,1%), HDL cholesterol <3,5 mg/dl (11,6%), hypertrofii levé komory diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9%), kouření cigaret (21,9%).
Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Dále nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.
Užití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) �Účinky amlodipinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu, progresi koronární aterosklerózy a aterosklerotické změny karotických tepen byly studovány ve studii "Prospective Randomized Evaluation of the Vascular Effects of NORVASC Trial (PREVENT)". V této multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii bylo po dobu 3 let sledováno 825 pacientů s angiograficky potvrzenou aterosklerózou koronárních tepen. Do studie byli zahrnuti pacienti s předchozím infarktem myokardu (45%), perkutánní transluminální koronární angioplastikou (PTCA) v úvodu do studie (42%) nebo anamnézou anginy pectoris (69%). Závažnost ischemické choroby srdeční sahala od postižení jedné z tepen (45% pacientů) až k postižení více jak 3 tepen (21%). Nemocní s nekontrolovanou hypertenzí (DTK >95 mmHg) byli vyloučeni ze studie.�Významné kardiovaskulární příhody byly posuzovány komisí odborníků zaslepeně. Ačkoli nebyly pozorovány žádné účinky na rychlost postupu změn na koronárních arteriích, amlodipin zastavil progresi ztlušťování karotické intimy-medie. Ve skupině léčené amlodipinem bylo pozorováno signifikantní snížení (-31%) jak kombinovaného výsledného ukazatele - úmrtí na kardiovaskulární příhody, infarkt myokardu, počet cévních mozkových příhod, PTCA, počet koronárních by-passů (CABG), hospitalizace pro nestabilní anginu a zhoršení městnavé slabosti srdeční. Ve skupině léčené amlodipinem bylo také pozorováno signifikantní snížení (-42%) počtu revaskularizačních výkonů (PTCA nebo CABG) a méně hospitalizací pro nestabilní anginu pectoris (-33%) než ve skupině léčené placebem.
Užití u nemocných se srdečním selháním �Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II-IV podle NYHA podstoupili zátěžový test ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu, hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.
�Z placebem kontrolované studie (PRAISE) vyplynulo, že u pacientů s chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory po podání amlodipinu nedošlo ke vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
�V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selháním NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo bez objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)