salt:hasText
| - Po perorální aplikaci dosahuje plazmatická koncentrace vrcholu nejprve za 1-2 hodiny a poté za 4 - 6 hodin. Po 12 hodinách není plazmatická koncentrace takřka měřitelná, pak však opět stoupá a od 24 do 48 hodin po podání zůstává stabilní. Tato farmakokinetika je dána tím, že sulodexid se po vstřebání chová jako endogenní glykosaminoglykan, je vychytáván predilekčně některými orgány (ledviny, játra) a endotelem a následně opět uvolňován do krve. Probíhá tak neustálá redistribuce mezi endotelem a orgány na jedné straně a centrálním kompartmentem na straně druhé. Stabilní koncentrace přípravku v krvi po 12 hodinách po podání je způsobena jejím pomalým uvolňováním z orgánů a cévního endotelu, jímž je sulodexid vychytáván.
K vytvoření ustáleného stavu při opakovaném podání dochází asi za 96-144 hodin, tedy v době, kdy se již projevuje farmakodynamický účinek.
Sulodexid se biotransformuje v játrech a je vylučován z převážné části (do 96 hodin) cestou renální (asi 55%) a biliární (asi 23%). Renální vylučování je nejdynamičtější v prvních 48 hodinách po podání, kdy se vyloučí 39,6% přípravku (0-12 hod. 17,6%, 24-48 hod. 22%). V době mezi 48-96 hodinami po podání, kdy je renální vylučování ukončeno, se vyloučí zbylých 14,9% podaného přípravku. Biliární vylučování je ukončeno do 48 hodin. Průměrný čas pobytu molekuly sulodexidu se uvádí asi 15-60 hodin po nitrožilním podání a 24-41 hodin po perorálním podání, takže je vyloučena nadměrná kumulace.
(cs)
|