salt:hasText
| - V průběhu léčby se mohou různě často vyskytnout následující nežádoucí účinky, které většinou nejsou závažné a po snížení dávky nebo vysazení léku jsou reverzibilní, např. porucha chuti nebo dále gastrointestinální obtíže (žaludeční nevolnost, zvracení, zřídka průjmy, velmi zřídka krvácení ze žaludku nebo střev).
Častěji se mohou vyskytnout kožní projevy převážně alergického původu (ekzémy, zarudnutí, kopřivka, papulohemoragické kožní léze, purpura) zřídka doprovázené horečkou.
Jako symptom renálního poškození (imunokomplexní nefritida) se často objevuje proteinurie, někdy provázená hematurií, je možný přechod do nefrotického syndromu.
Ojediněle může docházet k poškození kostní dřeně (leukopenie, trombocytopenie, aplastická anémie) s nebezpečím agranulocytózy až panmyelopatie.
Ojediněle může dojít po terapii penicilaminem k bukální nebo lingvální ulceraci sliznice.
Zřídka se mohou vyskytnout myasteniformní příznaky a klinicky latentní humorální příznaky antinukleárních protilátek, jako upozornění na riziko indukce autoimunitního poškození. Dále může dojít k vypadávání vlasů nebo k hirsutismu.
Velmi zřídka, není-li nežádoucím účinkům věnována dostatečná péče, může dojít k poškození ledvin, kůže (pemfigus) nebo kostní dřeně
s fatálními následky, které by při včasném rozpoznání nežádoucích účinků a okamžitém vysazení terapie většinou měly nezhoubný průběh.
Ojediněle se může vyskytnout zánět zrakového nervu, reverzibilní plicní infiltrace, chronické zhoršující se plicní onemocnění (srovnatelné
s fibrotizující alveolitidou), polymyozitida, dermatomyozitida, elastický pseudoxantom, degenerativní rozpad elastické tkáně, lichen planus, ulcerózní kolitida a systémový lupus erythematodes, dále intrahepatální cholestáza, zvětšení prsních žláz a žloutnutí nehtů.
Je třeba vzít na vědomí, že při terapii pacientů s Wilsonovou chorobou může dojít ke zhoršení neurologických příznaků (z části ireverzibilně).
U těchto pacientů není možné v terapii penicilaminem dále pokračovat.
(cs)
|