salt:hasText
| - Jiná potenciálně nefrotoxická nebo ototoxická léčiva
Současné nebo následné podávání vankomycinu s jinými potenciálně neurotoxickými a/nebo nefrotoxickými látkami, zejména s gentamicinem, amfotericinem B, streptomycinem, neomycinem, kanamycinem amikacinem, tobramycinem, viomycinem, bacitracinem, polymyxinem B, kolistinem a cisplatinou, mohou potencovat nefrotoxicitu a/nebo ototoxicitu vankomycinu, takže je třeba pacienta pečlivě monitorovat.
Pro synergické působení (např. s gentamicinem) je v těchto případech třeba maximální dávku vankomycinu snížit na 0,5 g každých 8 hodin.
Anestetika
Současné podávání vankomycinu a anestetik bylo spojeno s erytémem, zčervenáním jako po histaminu a s anafylaktoidními reakcemi.
Diuretika
Diuretika jako např. etakrynová kyselina a furosemid mohou zvýšit ototoxicitu.
Myorelaxancia
Podává-li se vankomycin v průběhu chirurgického výkonu anebo bezprostředně po něm, může být účinek (nervosvalová blokáda) současně použitých myorelaxancií (např. sukcinylcholinu) zesílen nebo prodloužen.
Cholestyramin může vázat vankomycin in vitro. Jestliže se proto vankomycin užívá perorálně spolu s cholestyraminem, musí být mezi podáním těchto dvou látek interval několika hodin.
Teikoplanin:
Byly publikovány reakce zkřížené hypersenzitivity mezi vankomycinem a teikoplaninem.
Roztok vankomycinu má nízké pH. V kombinaci s jinými látkami může být roztok fyzikálně nebo chemicky nestabilní. Roztoky vankomycinu se nesmí mísit s jinými roztoky, s výjimkou těch, jejichž kompatibilita byla spolehlivě ověřena (viz bod 6.2).
(cs)
|